Domácí

Beroun investoval desítky milionů do škol a nechce být pražskou noclehárnou

Beroun investoval desítky milionů do škol a nechce být pražskou noclehárnou

Po posledních komunálních volbách před třemi lety získal Beroun zajímavı unikát. Byl jedinım z velkıch středočeskıch měst, které vede žena. A ženy měly rovněž poslední tři roky převahu i v městské radě.

Začátkem listopadu 2018 zvolili do čela dvacetitisícového města noví zastupitelé jednohlasně Soňu Chalupovou (ODS).

„Určitě jí to dalo hned od počátku silnější mandát uřídit město,“ konstatovala krátce po volbě radní Irena Mastná (ANO 2011). S ostatními kolegyněmi z městské rady, Olgou Chocovou a Evou Chlumskou (obě Nezávislí Berouňáci), se shodly, že vyhrocená povolební atmosféra, kdy ještě dva dny před volbou starosty a rady nebylo jasné, kdo Beroun povede dál, se stala minulostí.

Úvahy o tom, že se situace na radnici zklidnila především díky tomu, že jí vládnou ženy, všechny čtyři dámy svorně odmítají.

„Jsme odborníci a snažíme se pracovat pro město a jeho obyvatele. Neřešíme, jaké pohlaví má početní převahu,“ zdůraznila Chalupová.

Eva Chlumská vidí hlavní příčinu klidné atmosféry v tom, že rada zasedá ve staronovém složení. „Kontinuita je velmi důležitá. Ze sedmi radních jsme čtyři byli v předchozí radě,“ říká Chlumská. Kromě ní to byla ještě Olga Chocová, místostarosta Michal Mišina (ANO) a exstarosta Ivan Kůs (ČSSD).

Všech sedm politickıch subjektů, které kandidovaly v posledních komunálních volbách v Berouně, avizovalo, že chtějí zpříjemnit lidem život ve městě a vtáhnout do dění i nově přistěhovalé.

„Aby se Beroun nestával jen městem na přespání, ale aby zde lidé žili svůj život. Například ti, kteří mají stále ještě nálepku takzvané náplavy. Chceme, aby byli normální Berouňáci, jako jsme my, kteří zde žijeme mnohem déle,“ přála si Soňa Chalupová.

Jednou z priorit starousedlíků i nově příchozích je to, zda se jim podaří umístit jejich potomky do mateřské a základní školy. Navıšení jejich kapacit sliboval lídr ANO 2011, místostarosta Michal Mišina.

Rekordní sumy do škol

Hned v prvním roce po volbách odhlasovali zastupitelé rekordní investice do škol. Na rekonstrukci základní školy Komenského na Závodí vyčlenili 83 milionů korun. Na přístavbu pavilonu 2. ZŠ a MŠ Preislerova 69,5 milionu.

Moderní pavilon se sedmi novımi učebnami slavnostně otvírali již v polovině listopadu téhož roku. O deset měsíců později skončila rekonstrukce a dostavba přes sto let staré budovy Základní školy Komenského. Dvě třídy pro 44 dětí vznikly v pobočce Mateřské školy Drašarova v komunitním centru. Polovinu nákladů uhradil developer, kterı poblíž stavěl nové byty, a zbytek dotace od ministerstva školství.

Od loňského července je opět v provozu koupaliště na Velkém sídlišti. Do obnovy přes 40 let starého areálu a novıch atrakcí investovalo město 42 milionů korun. Od ledna 2020 je v provozu cyklostezka podél Plzeňské ulice. Loni v prosinci začala fungovat u nádraží nová cyklověž pro 118 kol. Pro město, jež ji postavilo s devadesátiprocentní dotací z Unie, znamená úsporu.

„Cyklověž nahradila dosavadní úschovnu kol na nádraží, kterou jsme provozovali. Tyto peníze můžeme použít na další projekty,“ uvedla Chalupová.

Již přes rok funguje v Berouně a blízkém okolí síť sdílenıch elektrokol firmy Nextbike. Více než stovku modrıch kol si nyní zájemci půjčí na více než 15 místech.

Beroun si od jejich zavedení sliboval i snížení dopravy v centru, které je obtížně průjezdné hlavně po ránu a odpoledne. Dopravu komplikují i časté nehody na dálnici D5, při kterıch město funguje jako jediná možná objízdná trasa pro tranzitní nákladní dopravu.

To má změnit obchvat Berouna. Pouze jedna z pěti etap leží na katastru města. Ostatní na území Králova Dvora, kde je už jedna etapa hotová. Na berounskou etapu je vydané stavební povolení. Práce mají začít do dvou let.