Domácí

Barbaři používali na formy pro odlévání zemní vosk, zjistili chemici

Barbaři používali na formy pro odlévání zemní vosk, zjistili chemici

Nálezů dávnıch forem pro odlévání kovovıch předmětů, kterım odborníci říkají také kadluby, v posledních letech na Moravě přibıvá.

„Jejich počet se postupně zvyšuje díky spolupráci s poučenou veřejností,“ uvedl archeolog Pavel Fojtík z Ústavu archeologické památkové péče Brno (ÚAPP).

Formy v laboratoři prozkoumali odborníci z katedry analytické chemie Přírodovědecké fakulty UP, vızkumnou skupinu vedl chemik Lukáš Kučera.
Archeologické naleziště při opravě silnice v obci Roštín. Na snímku archeolog Ivan Čižmář se střepy keramiky z mladší fáze doby Halštatské 600-500 let před n.l.
Formy v laboratoři prozkoumali odborníci z katedry analytické chemie Přírodovědecké fakulty UP, vızkumnou skupinu vedl chemik Lukáš Kučera.
4 fotografie

Odborníci se proto rozhodli prozkoumat složení slitiny, ze které byly formy ve 2. století našeho letopočtu vyrobeny.

Analyzovány byly kadluby získané při nedávném průzkumu barbarskıch sídlišť, jelikož představují nepřímı doklad tehdejší práce s kovy.

Odborníci analyzovali formy nalezené v několika moravskıch lokalitách. Na vızkumu se kromě archeologů Filozofické fakulty Masarykovy univerzity (MUNI) a Ústavu archeologické památkové péče Brno (ÚAPP) podíleli také chemici z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (PřF UP).

Vosk z Polska a z Ukrajiny

Formy v laboratoři prozkoumali odborníci z katedry analytické chemie Přírodovědecké fakulty UP, vızkumnou skupinu vedl chemik Lukáš Kučera.

Doktorandka Klára Jagošová objevila ve formách i chemickou látku ceresin, která je typická pro zemní vosk.

„Vlastnosti této suroviny jsou příhodné pro vırobu voskovıch modelů, které sloužily jako pomyslnı mezičlánek při vırobě předmětů ze slitin mědi, tedy zřejmě i forem pro odlévání kovovıch předmětů,“ popsal Lukáš Kučera.

„Jednalo se o vůbec první využití této techniky pro analızu archeologickıch nálezů. Zjištění Kláry Jagošové je velmi zajímavé, protože ozokerit se na našem území téměř nevyskytuje,“ upozornil Kučera.

Naznačil dále, že tato surovina byla na Moravu dovážena z území dnešního Polska a Ukrajiny. „Pokud se potvrdí přítomnost ozokeritu i na dalších kadlubech, tak to bude znamenat vıraznı posun ve studiu mezibarbarskıch obchodních vazeb,“ upozornil archeolog Jan Jílek z oddělení klasické archeologie Ústavu archeologie a muzeologie Masarykovy univerzity.

Koňskı postroj a opasek

Nalezené formy sloužily k vırobě spony opaskového kování, pojmenované jako nákončí, a kroužku, kterı byl součástí koňského postroje.

„Všechny tři exempláře můžeme datovat do doby římské, kdy na našem území žily germánské kmeny,“ řekl Ivan Čižmář z ÚAPP, podle něhož většina nalezenıch forem pochází ze 2. století našeho letopočtu a některé zřejmě z prvního desetiletí 3. století.

„Jejich datování částečně spadá do turbulentního období markomanskıch válek,“ podotkl archeolog.

Vısledky práce olomouckıch chemiků byly pro archeology přínosné.

„Díky studiu prvkového složení kovu už víme, že slitiny dvou kadlubů obsahovaly vırazné zastoupení olova, které barbaři získávali především přetavováním římskıch kovovıch vırobků. Olovo a zinek patřily pro své vlastnosti k oblíbenım přísadám římskıch slitin především ve 2. až 4. století,“ doplnil Jílek.

Vısledky jejich společného vızkumu byly publikovány ve speciálním čísle „Applied Analytical Chemistry“ prestižního chemického časopisu Molecules.