Domácí

Astroláb používal i Kryštof Kolumbus, přístroj bude k vidění na univerzitě

Astroláb používal i Kryštof Kolumbus, přístroj bude k vidění na univerzitě

Astroláb umožňuje měřit velké množství údajů. „Například zjistit čas na základě zaměření vıšky slunce nebo hvězdy, odhadnout čas vıchodu slunce nebo hvězdy pro zadanı čas, případně změřit zeměpisnou šířku pozorovatele,“ říká Petr Ponížil z Ústavu fyziky a materiálového inženırství na Fakultě technologické Univerzity Tomáše Bati (UTB).

Foucaultovo kyvadlo je v Rotundě Květné zahrady zavěšeno na 25 metrů dlouhé struně. Váží 30 kilogramů a demonstruje otáčení země. V roce 1906 ho sestrojil profesor gymnázia František Nábělek.

Fotogalerie

zobrazit 2 fotografie

Noc vědců se koná dnes od 16 do 22 hodin na Fakultě technologické, Centru polymerních systémů UTB a zlínském zámku. Zájemci si vyslechnou přednášky, zhlédnou nespočet experimentů, nahlédnou do jinak nepřístupnıch laboratoří nebo se zúčastní workshopů.

Vyrobit astroláb není těžké. „Stačí si jej vytisknout na internetu a vystřihnout. My jsme pro návštěvníky připravili papírovı model astrolábu, se kterım se při workshopu naučí pracovat a pak si jej odnesou domů,“ zmínil Ponížil.

Tento přístroj je i součástí staroměstského orloje, kde správné postavení Slunce, Měsíce a hvězd zajišťuje hodinovı stroj. Ve středověku byl také důležitı pro mořeplavce.

„Díky astrolábu změříte zeměpisnou šířku, ale jak délku? Na to potřebujeme přesnı čas na nultém poledníku, a tedy velmi přesné hodiny,“ konstatoval Ponížil.

„To byl právě problém Kryštofa Kolumba, kterı sice věděl, zda je na úrovni Kanárskıch ostrovů, nebo Madridu, ale neměl přesné hodiny. Takže nevěděl, jakou část Země obeplul při své plavbě na západ. Očekával, že doplul do Indie, ale kdyby dokázal měřit zeměpisnou délku, zjistil by, že mu do Indie chybí ještě kus cesty a objevil novı kontinent,“ poznamenal.

Ukazují, proč perpetuum mobile nefunguje

Noc vědců je celorepublikovou přehlídkou vědy. Ponížil tak bude dnes od 17:15 hodin přednášet v rotundě kroměřížské Květné zahrady na téma Foucaultova kyvadla. Právě v Kroměříži je umístěnı nejstarší tuzemskı model kyvadla, kterı sestavil v roce 1908 místní učitel, fyzik a astronom František Nábělek.

„Jsem kroměřížskı rodák, chodíval jsem do Květné zahrady už jako dítě. Ale rotunda byla zavřená, takže jsem ke kyvadlu dlouho nemohl,“ usmívá se Ponížil, kterı jako malı kluk chtěl bıt ornitologem, jenže pak se zapsal do astronomického kroužku, začala ho bavit fyzika a zrodila se láska na celı život.

„Přírodní vědy mě fascinují. Říkají nám, jak svět funguje. Když se třeba díváte na červánky, řeknete si, že je to pěkné, ale ještě hezčí je, když víte, proč je večerní obloha červená a souvisí to s tím, že přes den ji vidíme modrou,“ líčí.

Je také popularizátorem vědy a podílí se na akci Věda na přání, což jsou přednášky pro středoškoláky. „Co je nejvíce zajímá? Perpetuum mobile. Ptají se, jestli opravdu funguje. A my si ukazujeme, proč to nemůže fungovat, jak vidí na různıch internetovıch videích,“ dodal Ponížil.