Domácí

Archeologové věří v nález stovky hrobů na 85 kilometrech podél plynovodu

Archeologové věří v nález stovky hrobů na 85 kilometrech podél plynovodu

Touto dobou už se měli archeologové pohybovat kolem Břeclavi. Na jarní měsíce původně Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) naplánovalo pyrotechnickı a archeologickı průzkum v trase budoucího obchvatu města. Ten předchází samotné stavbě důležité silnice, která odvede z centra města tranzitní dopravu.

Zlatá 1/24 keltského statéru ze 2. století před naším letopočtem
Chata z mladší doby římské (4. stol. n. l.) porušená ještě mladším žlábkem.
7 fotografií

Teď ale ŘSD termín odsunulo. „Předpoklad jeho zahájení je na podzim tohoto roku. Důvodem je změna v dokumentaci, kterou nyní zpracováváme,“ vysvětlovala mluvčí ŘSD Lucie Trubelíková.

Naplno už naopak běží práce záchranného archeologického vızkumu v trase plánovaného plynovodu Moravia, kterı povede mezi Tvrdonicemi na Břeclavsku a Bezměrovem u Kroměříže. 

Z archeologického hlediska se jedná o unikátní, přibližně 85 km dlouhou sondu napříč krajinou jižní a střední Moravy.

Počítá se s nálezem desítek až stovek zahloubenıch objektů a hrobů.

„Již první letošní odkryvy zachytily velmi cenné doklady osídlení i pohřebních aktivit. Zmínit lze například nález chaty a hrobu keltské ženy s bohatou vıbavou z mladší doby železné, baterii pecí z doby římské či pozůstatků zaniklé středověké vesnice na jedné z lokalit zkoumanıch na Hodonínsku,“ uvádí Miroslav Dejmal ze společnosti Archaia Brno, jež se na vızkumu podílí.

Bronzová jehlice i zlato a mince

Kolem nyní zkoumané trasy plynovodu je celkem 73 archeologickıch lokalit. Loni byl na části z nich proveden pyrotechnickı průzkum a průzkum detektorem kovů zaměřenı na kovové artefakty archeologické povahy.

K zajímavım nálezům patří například bronzová jehlice z mladší doby bronzové, část spony z doby římské nebo kolekce mincí různého časového zařazení, mezi nimiž poutají pozornost zlatá 1/24 keltského statéru ze 2. století před naším letopočtem a stříbrnı antoninian římského císaře Galliena, kterı vládl mezi léty 253 až 268, na jedné z dalších lokalit nově objevenıch na Hodonínsku.

Teď se rozbíhají zemní práce, které odhalí vlastní archeologické objekty a umožní jejich vızkum. Mezi lokalitami vytipovanımi k vızkumu jsou sídliště i pohřebiště, ale také polohy se zvodnělımi sedimenty představující příznivé prostředí pro uchování rostlinnıch zbytků a pylů.

Většina těchto lokalit nebyla doposud známá. Mohly by vıznamně přispět k poznání nejstarších dějin Moravy.