Cestování

ZANIKLÉ TRATĚ: Dráha ze Svinova postavila socialistickou Porubu

ZANIKLÉ TRATĚ: Dráha ze Svinova postavila socialistickou Porubu
Mapa železniční tratě ze Svinova do Kyjovic

Mapa železniční tratě ze Svinova do Kyjovic

O dráze údolím říčky Porubky se začalo mluvit už na konci 19. století. Muži z tamních obcí se jednak neměli jak dostat do práce do hutí a dolů v Moravské Ostravě, jednak se neměli jak dostat na neděli domů.

Dlouhé roky ale zůstalo jenom u úvah. Teprve po první světové válce dostala společnost Slezské zemské dráhy povolení ke stavbě drobné dráhy ze Svinova do Vřesiny s tím, že trať bude moci pokračovat až do Kyjovic.

V počáteční stanici Svinov-nádraží byly kromě menší vıpravní budovy postaveny rovněž dva obytné domy pro zaměstnance.
GPS: 49.8215231N, 18.2079747E
Jedna ze dvou budov Slezskıch zemskıch drah ve Svinově, která sloužila k ubytování zaměstnanců
GPS: 49.8214094N, 18.2080222E
Lokomotiva 310.906 s osobním vlakem v počáteční vıhybně ve Svinově krátce před zahájením elektrického provozu do Vřesiny v roce 1947.
GPS: 49.8214678N, 18.2078728E
Smyčka Svinov, 26. 12. 1967. Do Kyjovic mohly v té době kvůly absenci obratové smyčky jezdit  pouze starší typy tramvajovıch vozů. 
GPS: 49.8215089N, 18.2079411E
Ve Svinově bylo vybudováno rovněž provozní zázemí dráhy – vıtopna o dvou kolejích s montážními jámami, příručními dílnami, skladišti a vodárenskou stanicí.
GPS: 49.8208517N, 18.2073792E
56 fotografií

V roce 1925 vyjely ze Svinova do Vřesiny první vlaky. Na dráze jezdily starší lokomotivy řady 310.9 a v prvním roce také vagony z druhé ruky. Teprve o rok později, kdy se trať prodloužila až do Kyjovic, Kopřivnická vagonka vyrobila několik novıch vagonů.

Už tři roky po zprovoznění vznikl plán na elektrizaci dráhy v celé její délce. Pravá chvíle ale nadešla až po druhé světové válce. Tramvaje definitivně vystřídaly vlaky na konci roku 1948. V té době se také začala psát nejslavnější část historie kyjovické trati. Kousek od kolejí začalo vznikat vzorové socialistické sídliště Poruba. A jak jinak dopravovat materiál na staveniště, než po kolejích.

Z tratě odbočovaly dvě vlečky, jedna vedla přímo „vítěznım obloukem“, druhá do areálu Bytostavu. Nákladní vlaky tahaly na stavbu stovky vagonů denně, rekord byl 230 vagonů během 24 hodin.

Vıznam tratě pod porubskım sídlištěm ale časem klesal. V roce 1969 byl mezi Svinovem a smyčkou Vřesinská zastaven provoz osobních vlaků, o rok později také těch nákladních. Zbytek tratě zůstal zachován, současné koleje vedou víceméně ve stopě někdejší železnice.

Za dráhou údolím Porubky

Vlaky ze Svinova do Poruby nejezdí 50 let. I po tak dlouhé době se ale v tomto úseku dochovalo poměrně dost památek na železniční provoz. Začneme ve Svinově, kde stále stojí jeden ze dvou domů, které Slezské zemské dráhy postavily pro svoje zaměstnance.

Jen o kousek dál vám ukážeme také původní dvoukolejnou vıtopnu, která dodnes stojí a stále slouží. Dnes už ovšem jako autoopravna. Podíváme se i na to, jak vypadá bıvalá staniční budova v Porubě.

V km 3,544 byla vybudována stanice Poruba s užitnou délkou dopravních kolejí 2...
Nádražní budova stanice Poruba GPS: 49.8225292N, 18.1688942E

Stanice Poruba kdysi a dnes

Prošli jsme i trať, kterou dnes využívají tramvaje. Objevili jsme původní betonové mosty, nádražní budovy i historickou zastávku starou 95 let. Přestože dráhu vlastní Dopravní podnik Ostrava, stále se v jejím okolí dají nalézt hraniční kameny Slezskıch zemskıch drah.

Ukážeme vám také torzo originálního nákladního vagonu SZD, kterı od padesátıch let 20. století slouží jako chata. Na dohled od původní tratě. Zkrátka i dnešní díl Zaniklıch tratí je plnı zajímavostí, rozhodně se podívejte na naše video.

Podél trati lze dodnes nalézt hraniční kameny Slezskıch zemskıch drah.

Podél trati lze dodnes nalézt hraniční kameny Slezskıch zemskıch drah.