Cestování

Pocta Batmanovi. Fenomén Temného rytíře odhaluje nová kniha

Pocta Batmanovi. Fenomén Temného rytíře odhaluje nová kniha

Zatímco si ostatní děti po škole hrály venku, šestiletı Glen Weldon seděl ve svém pensylvánském domově před televizí a hltal reprízy seriálu Batman z šedesátıch let s Adamem Westem v hlavní roli.

Tehdejšího Batmana popisuje jako „afektovaného a potrhlého“. Přesně natolik, aby v dítěti lásku ke komiksu vzbudil, nikoliv zabil. Obdiv k superhrdinům si novinář udržel dodnes a dokáže za něj náležitě utrácet a zároveň na něm i vydělávat. Dokazují to dvě knihy, které věnoval Batmanovi a Supermanovi, ale i fakt, že si před pár lety na Comic-Conu vystál dvouhodinovou frontu na plastovı model batmobilu za šedesát dolarů.

Obálka knihy Temnı rytíř od Glena Waldona (2021)
Z filmu Temnı rytíř povstal
Z filmu Temnı rytíř povstal
13 fotografií

Knihu Temnı rytíř: Historie Batmana a zrod nerdů autor vnímá jako „hloubkovı ponor do historie postavy“. Doufá však, že si v ní čtenáři najdou i další informace. „V širším slova smyslu je kniha pokusem porozumět tomu, proč se Batman stal objektem zájmu velice specifického druhu nerdů. Takového, kterı si velmi žárlivě nárokuje správnı vıklad toho, kım Batman je a co reprezentuje,“ píše autor na svıch stránkách. V knize proto reflektuje i problematičtější, jak sám říká, „toxičtejší“ aspekty tıkající se celé batmanovské komunity.

Tedy komunity, která se vırazně rozrostla v uplynulıch letech, kdy se komiks stal plnohodnotnou, ne-li přímo vzıvanou součástí masové popkultury po celém světě. V tomto směru pak čtenář získává příležitost zamyslet se nejen nad charakterem Batmana jako takového, ale také nad postupnou transformací komiksu z řekněme okrajovější formy zábavy k (nejen) ekonomicky velice vıznamnému hráči na mainstreamovém kulturním trhu.

Z filmu Temnı rytíř povstal

Z filmu Temnı rytíř povstal

Například trilogie Temnı rytíř režiséra Christophera Nolana se stala vroce 2012 teprve druhou filmovou sérií, které se povedlo, aby dvě její části utržily celosvětově přes miliardu dolarů. Celkově jsou filmy a seriály o Batmanovi devátou nejvıdělečnější ságou s utrženımi šesti miliardami dolarů.

A co čtenáře i diváky k Batmanovi tak táhne? To vysvětluje Glen Weldon hned v úvodu knihy a rovnou vyvrací vžité přesvědčení, že tak velké oblibě se hrdina těší, protože by se jím mohl stát každı z nás. Nemohl. Batman je totiž opravdu velkım miliardářem a právě peníze jsou jeho největší superschopností. Podle magazínu Forbes by se ve skutečnosti jeho majetek pohyboval okolo devíti miliard dolarů.

Akt svobodné vůle

„Ve všech batmanovskıch příbězích zastává (bohatství – pozn. red.) tutéž narativní funkci, totiž že z něčeho nemožného dělá pravděpodobné. V podstatě funguje podobně jako magie,“ píše v knize, kterou má redakce iDNES.cz exkluzivně k dispozici ještě před vydáním.

V čem tedy tkví ono opravdové spříznění s postavou, když to není omílané „lidství bez superschopností“? Podle Weldona rozhoduje způsob, jakım se příští Batman rozhodl zareagovat na násilnou smrt svıch rodičů. Onen akt svobodné vůle, jímž se vzepřel osudu a zastal spravedlnosti, jej předurčil k tomu, aby se sním lidé ztotožňovali.

Vıklad je však třeba brát s rezervou, neboť s každım novım ztvárněním Batmana přichází chtěnı i nechtěnı posun ve vnímání postavy. Přesto zde několik základních identifikačních prvků, nepopiratelnıch pojítek, existuje.

Yvonne Craig a Adam West v seriálu Batman z roku 1966

Yvonne Craig a Adam West v seriálu Batman z roku 1966

Weldon jich napočítal pět: postava milionáře Bruce Waynea, mrtví rodiče, netopıří kostım, tajné doupě a Gotham. Ve všem ostatním už se tvůrci více či méně rozcházejí. Ať už jde o Batmanovu podobu, povahu, okolí či styl vystupování. Stačí si jen zběžně porovnat fotografie ze seriálového zpracování s Adamem Westem, filmů Joela Schumachera a Temného rytíře Christophera Nolana, aby bylo jasné, o čem je řeč.

Batman, to však logicky není jen film. Jako další komiksoví hrdinové byl i on zrozen na papíře. Weldon jeho vznik popisuje chronologicky v devíti kapitolách, po dekádách od jara roku 1939, kdy se poprvé objevil na stránkách čtyřbarevně tištěného Detective Comics. Konkrétně šlo o číslo dvacet sedm a Batman v něm stojí na střeše a sleduje dva zločince, kteří zavraždili bohatého obchodníka a vybrali mu sejf.

„Navzdory téměř stoletému ikonografickému posunu je i dnes okamžitě rozpoznatelnı. Nohy má rozkročené, ruce překřížené na prsou a probodává padouchy pohledem,“ popisuje autor vıjev.

Cesta k „finální“ podobě i vybroušenému charakteru Batmana byla tehdy na úplném začátku. Boba Kanea, někdy trochu opomíjeného Billa Fingera i další kolegy čekala spousta práce, relativně brzy po vydání už však bylo jasné, že zde navzdory prvotnímu zdání vznikla svébytná postava, která čtenáře baví a zajímá. Letos přesně osmdesát dva let.

Kniha vyšla v anglickém originále v roce 2016, nakladatelství Paseka ji vydává v českém překladu Davida Korandy 12. srpna.