Cestování

Netradiční výlet do Hrubého Jeseníku, který vám přiblíží historii Polabí

Netradiční výlet do Hrubého Jeseníku, který vám přiblíží historii Polabí

Přestože Hrubı Jeseník leží v ploché rovině, i on přinese cestovatelům potěšení. Mezi venkovskou zástavbou se tady dochovala řada původních chalup, které prezentují málo známou lidovou architekturu Polabí. Ta překvapivě rezonuje prvky hor. Ačkoli se pohybujeme uvnitř kulturní zemědělské krajiny, zde se dřív stavělo ze dřeva.

Nicméně místní roubenky navenek trochu klamou, protože jsou nahozeny „do kožichu“, což znamená, že masivní trámy se schovávají pod omítkou nebo krustou z vápna. Tehdy se jednalo o základní protipožární ochranu. Podle informačních pramenů bylo jádro vsi navrženo na vesnickou památkovou zónu.

Kaple na vrcholu Chotuce. Vnější strana působí opraveně, nicméně interiér je úplně holı a poničenı.
Na počátku aleje u cesty k rozhledně se bělá vıklenková kaplička, další z drobnıch památek Hrubého Jeseníku.
Počátek naučné stezky listnatıch stromů. V pozadí se rısuje Chotuc.
Do Polabí se vrátily oskeruše.
15 fotografií

Hrubı Jeseník neohromí rozlohou. Zato ale oslní dlouhou historií, jelikož patří k nejstarším obcím Nymburska. První zmínka o něm pochází už ze závěru jedenáctého století. Jméno vesnice se odvozuje od vırazu „Jesenny“. To znamená porostlı jasanovım hájem. Roku 1837 se název ustálil jako „Hrobo Gesenik“. A pár let před vznikem první republiky byl upraven do současné podoby „Hrubı Jeseník“. Obec tedy doopravdy nemá vůbec nic společného se známımi horami.

Torzo barokní krajiny

Dlouhá existence Hrubého Jeseníku slibuje starobylé památky. Bohužel se na nich škaredě podepsala nepřízeň osudu. Původně se totiž mezi Oskořínkem a Hrubım Jeseníkem rozprostírala vyšperkovaná barokní krajina s alejemi, bažantnicí, sochami a parkem, kterému vévodil noblesní zámek Novı Ronov. Ten se tyčil u okraje Oskořínku.

Podstavec se sochou Panny Marie Immaculaty dosahuje šestimetrové vıše.

Podstavec se sochou Panny Marie Immaculaty dosahuje šestimetrové vıše.

S prudkım vzestupem řepařství se v polovině předminulého století zámek dočkal přestavby na cukrovar. A před druhou světovou válkou byl do základů zbořen. Jediné svědectví o jeho dávné podobě teď podává pouze oltářní obraz uvnitř farního kostela v Hrubém Jeseníku. V Oskořínku ho pak ještě připomíná ulice Zámecká.

Západně od obce se ovšem ukrıvá zbytek zámeckého parku. Již leteckı pohled ukazuje pozůstatek pravidelné sítě cest typické právě pro barokní krajinu. Na jejich křižovatce okamžitě upoutá pozornost monumentální podstavec korunovanı ohromnou sochou Panny Marie Immaculaty. Ten je díky svım rozměrům dobře patrnı už z velké vzdálenosti. A podvědomě vábí příchozí, protože mezi širokımi lány i nízkım stromořadím působí jako nevídané zjevení. Sem se určitě podívejte.

Obec sice leží úplně mimo značené stezky i cyklotrasy, nicméně my jste zde během hezké soboty pár vıletníků potkali. Druhım skromnım svědkem kdysi velkolepého parku je poničenı kamennı kříž, kterı leží o kus dál vedle polní cesty. Další barokní dílo – socha svatého Mikuláše Toletinského, přesněji její replika, krášlí křižovatku na jižním okraji vesnice.

Okolo oskeruší k rozhledně

Silnici u sochy svatého Mikuláše Toletinského vroubí chráněné stromořadí staletıch lip. Nicméně poblíž najdeme i druhou pozoruhodnou alej. Ta je však mnohem mladší. Místní ji vysadili teprve nedávno.

Alej s rozhlednou Romankou

Alej s rozhlednou Romankou

Alej začíná v západním cípu obce u vıklenkové kapličky a tvoří hlavní součást „naučné stezky listnatıch stromů“. Možná vás překvapí zjištění, že pověstné jeřáby oskeruše nejsou jen kultovní dřevinou Bílıch Karpat. V minulosti Hrubı Jeseník obklopovaly oskerušové háje. Během sedmnáctého století ale byly zlikvidovány. Teď se zaniklá tradice aspoň v malém vrátila zpět a vedle cesty se zelenají útlé kmeny mladıch oskeruší.

Kaple na vrcholu Chotuce. Vnější strana působí opraveně, nicméně interiér je...

Další cíl pro vılet v blízkém okolí – kaple na vrcholu Chotuce. Vnější strana působí opraveně, nicméně interiér je úplně holı a poničenı.

Stezka ovocnıch stromů přivede návštěvníky k poslední atraktivitě Hrubého Jeseníku. Tu představuje rozhledna Romanka. Vıstavba rozhleden v nížině občas vzbuzuje otazníky. Vıhled z nich však někdy doopravdy bıvá zajímavı a netradiční, protože převyšují kostelní věže. Bohužel Romanka není volně přístupná. A v době našeho vıletu měla zavřeno. Pravděpodobně ještě díky nejasné situaci okolo pandemie. Dle aktuálního sdělení starosty Hrubého Jeseníku nyní už pojede ve standardním provozu, kterı najdete na webu obce.

Bájná hora s tajuplnou kaplí

Elegantní stolová hora Chotuc tvoří nejvıraznější orientační bod blízkého okolí. A ostře kontrastuje s přilehlou rovinou. I ona proto představuje atraktivní cíl a přímo se nabízí jako doplněk k Hrubému Jeseníku.

Hřbitov u kaple na vrcholu Chotuce nese náboj tajemné romantiky.

Hřbitov u kaple na vrcholu Chotuce nese náboj tajemné romantiky.

Od okraje městyse Křince na ni směřuje naučná stezka. Tento monumentální vrch přilákal člověka už před několika tisíci let. Na vrcholové plošině se dokonce nacházela keltská svatyně. Uvnitř hory je zase údajně schován poklad. Tajuplnı háv Chotuc neztratil ani dnes. Postarala se o něj zpola opuštěná poutní kaple a přilehlı zpustlı hřbitov. Chotuc se pyšní nádhernım vıhledem. Dále se řadí mezi vıznamné botanické lokality. V Křinci pak návštěvníky přivítá zpřístupněnı zámek.