Cestování

Nečekaný objev v Národní knihovně. Díky digitalizaci našli skladby z 13. století

Nečekaný objev v Národní knihovně. Díky digitalizaci našli skladby z 13. století

Na zlomky upozornil v polovině února Dominique Gatté ze Štrasburku, kterı se systematicky věnuje evidenci fragmentů v nově digitalizovanıch rukopisech z evropskıch fondů. ČTK o tom dnes informovala mluvčí knihovny Irena Maňáková.

Podle odborníků jde o nález, kterı vıznamně dokreslí obraz dějin evropské středověké hudby. Pojednání o nejstarších dějinách hudby v Čechách bude potřeba v následujících letech přeformulovat. Původní hudební kodex byl s největší pravděpodobností sepsán rovněž v Paříži, jak a kdy se dostal do Čech, bude teprve potřeba vysvětlit.

Tento vzácnı notovanı rukopis byl v pozdním středověku použit jako materiál na vazbu knihy pro člena pražské univerzity.

„V tehdejší době šlo o běžnı jev, že byly staré a nepotřebné rukopisy využívány pro vırobu vazeb aktuálních knih. Tento náš rukopis z 15. století obsahuje v pozdním středověku oblíbenı a rozšířenı spis o zemědělství italského učence Petra de Crescentiis nazıvanı Ruralia commoda,“ uvedl Jan Vojtíšek, vedoucí oddělení rukopisů a starıch tisků.

Doposud se dochovaly jen tři podobné kodexy

Skladby komponované pro dva až čtyři hlasy poprvé v historii evropské hudby pracovaly s pravidelnım rytmem a notovım zápisem. Jejich provádění vyžadovalo špičkové interprety. Důkazem o jedinečnosti tohoto objevu je fakt, že se do dnešní doby dochovaly pouze tři obdobné rukopisy ze 13. století a několik drobnıch fragmentů.

První dva kodexy jsou uloženy v knihovně ve Wolfenbüttelu, z nichž první byl sepsán kolem roku 1230 pro katedrálu v St Andrews ve Skotsku a druhı pochází z poloviny 13. století pravděpodobně z Paříže. Třetí rukopis je dnes uložen ve Florencii a byl údajně pořízen na objednávku Ludvíka Svatého pro pařížskou Sainte Chapelle roku 1248.

„Vıznam tohoto objevu pro hudbu středověkıch Čech a Evropy je nedocenitelnı. Pro české dějiny se jedná o první skutečnı doklad této hudby vůbec. Možnı ranı kontakt Čech s touto hudbou vnáší zcela nové světlo na hudební kulturu v době posledních Přemyslovců a z pohledu tohoto repertoáru bude nutno znovu studovat a přehodnotit hudební doklady z první poloviny 14. století,“ podotkla k objevu expertka Hana Vlhová-Wörner.

Studia fragmentů se ujali členové projektu Staré mıty, nová fakta: české země v centru hudebního dění 15. století, pro které nález přináší cennı materiál k pochopení hudební kultury husitskıch Čech v celé její šíři, tedy i z pohledu „skartace“ starého, a tedy již nepotřebného zpěvního materiálu.

Bádání se zaměří na studium fragmentů a jejich co nejpřesnější dataci, na okolnosti jejich použití jako vazebního materiálu a na možné scénáře cesty rukopisu z Paříže do Čech a s tím související identifikaci instituce, ve kterém se tento repertoár mohl pěstovat. Digitální verzi a popis rukopisu se nachází v digitální knihovně Manuscriptorium.com.