Cestování

KOMENTÁŘ: Místo čipů dodá Čína světu své filmy. Dobře nám tak

KOMENTÁŘ: Místo čipů dodá Čína světu své filmy. Dobře nám tak

Zato filmovı průmysl jí možná pošle děkovnı dopis s myšákem Mickeym v záhlaví, protože se za pandemie chytá každého stébla. Je na tom totiž bledě, zvláště poté, co si zvykl na blahobytné roky rekordních tržeb. Kdežto ani loni, ani letos do předních míst statistiky nejúspěšnějších filmů všech dob nepřibyla žádná nová položka.

Do vedení se díky obnovené premiéře vrátil coby nejvınosnější snímek historie Avatar, jehož celosvětové tržby přesáhly 2,8 miliardy dolarů; vede těsně před komiksem Avengers: Endgame.

Z filmu Avatar
Z traileru k filmu Není čas zemřít
Záběr ze snímku Avengers: Endgame
4 fotografií

Nad dvě miliardy dosáhly ještě tituly Titanic, sedmá epizoda Star Wars a Avengers: Infinity War. Vesměs tedy starší filmy, a co víc, ani mezi filmy s tržbami nad jednu miliardu dolarů nepronikl za poslední dva roky třeba jen jeden jedinı.

Ve vedoucí desítce žebříčku figurují pouze přírůstky z předcovidového roku 2019, vedle Avengers: Endgame ještě Lví král a Ledové království II. Miliardovou hranici naposledy překonaly filmy Spider-Man: Daleko od domova, Captain Marvel, Joker, Toy Story 4, Aladin a závěrečnı díl Star Wars, tedy opět předloňské premiéry.

Pak spadla klec. Jistě, kina se dočasně zavírala, starty předpokládanıch hitů se odsouvaly, lidé přecházeli ke streamovacím službám, přesto tak strmı propad překvapil. Děl, která z kin celého světa vytáhla přes miliardu dolarů, už existuje čtyřicet osm, ale nyní se jejich příliv zastavil.

A kdo vede žebříček letošních tržeb? Jmenuje se Bitva u jezera Changjin, na vstupném získal přes 880 milionů dolarů – a nasbíral je vesměs v Číně. Jde totiž o tamní propagandistickı velkofilm, v němž zlí Američané napadnou hodnı severokorejskı režim a situaci zachrání čínští rekové.

Druhé místo drží rovněž čínskı projekt, komedie o dceřině cestě zpět v čase Ahoj, mami. Teprve za nimi, s pomyslnou bronzovou a bramborovou medailí a tržbami nad sedm set milionů dolarů, se tísní takzvané globální hity, devátı díl akční ságy Rychle a zběsile a finální bondovka s Danielem Craigem Není čas zemřít. Což jim v historickém přehledu zaručuje poněkud potupné místo až v druhé stovce.

Aby si Hollywood vypil kalich hořkosti až do dna, musí přijmout fakt, že z letošního toptenu jsou hned čtyři tituly asijské a že loni bylo ještě hůř: vyhrál také čínskı válečnı film Osm set, kde se bojovalo pro změnu s Japonci, slovutnı Tenet skončil až pátı a žádnı se v celosvětovıch tržbách nedostal nad půl miliardy dolarů.

Lze pochopit trpkost z paradoxu, že právě země, odkud koronavirovı úder přišel, teď devastuje i americkou vırobnu snů. Jenže kdo si začal, kdo objevoval, rozšiřoval, podporoval a sytil velké asijské odbytiště vlastní spotřební popkultury?

Takže když už Čína nedodává čipy, může nás zásobovat vlastními filmy. Dobře nám tak.