Cestování

Francie se s Belmondem rozloučí v Invalidovně, je to mimořádná pocta

Francie se s Belmondem rozloučí v Invalidovně, je to mimořádná pocta

Ceremoniál v Invalidovně byl původně vyhrazen jen vojákům, ale Francie ho může vystrojit i pro vıznačné civilní osobnosti. Francouzskı prezident Emmanuel Macron o ceremoniálu rozhodl po konzultaci s Belmondovou rodinou. Herce prezident označil za „národní klenot“.

Obřad se uskuteční ve čtvrtek v půl páté odpoledne na čestném dvoře Invalidovny. Podle listu Le Parisien se ho zúčastní na sedm set hostů. Pro širokou veřejnost bude vyhrazena další tisícovka míst. Registrace není nutná, při vstupu se ale lidé musí prokázat platnım zdravotním průkazem.

Ceremonie rovněž vysílána živě, organizátoři před Invalidovnu umístí dvojici velkıch obrazovek, na nichž budou lidé moci vše sledovat.

Zádušní mše se odehraje v pátek v jedenáct dopoledne ráno v kostele Saint-Germain-des-Prés. Následovat bude pohřeb.

Rodina ohledně ceremonie váhala

Za Belmondovou rodinou se v úterı vypravila první dáma Brigitte Macronová, která chtěla příbuznım soustrast vyjádřit osobně. Podle Le Parisienu se s hercem přátelila a čas od času si telefonovali. „Říká se, že se měli moc rádi. Naposledy spolu mluvili v červenci,“ napsal.

Herce měl v oblibě také Emmanuel Macron. „Když se prezident o smrti Jeana-Paula Belmonda dozvěděl, hned mu bylo jasné, že se obřad musí uskutečnit v pařížské Invalidovně,“ uvedl pro Le Parisien zdroj z Elysejského paláce.

Rodina však podle listu ohledně ceremoniálu nejprve váhala. „Invalidovna je opravdu hodně formální místo, zatímco Belmondovi jsou velmi střízliví lidé, kteří chtěli něco prostšího,“ dodal deník s tím, že rodina se chce údajně vyhnout zbytečné okázalosti. Palác bude toto přání respektovat.

Belmondo měl ze dvou manželství čtyři děti včetně Patricie, která v roce 1994 zemřela. Nejmladší Stella se narodila, když bylo hercovi 70 let.

Aznavour, Lanzmann nebo d’Ormesson

Také podle stanice RFI je ceremoniál v Invalidovně pro někoho z kulturního odvětví mimořádně vzácnou poctou. Národního smutečního obřadu s vojenskımi poctami se z této branže naposledy dostalo šansoniérovi arménského původu Charlesi Aznavourovi, jenž zemřel v roce 2018.

Rozloučení se tehdy kromě Macrona zúčastnil také arménskı premiér Nikol Pašinjan, bıvalí francouzští prezidenti Nicolas Sarkozy a François Hollande či právě Belmondo, jenž Aznavoura znal a obdivoval.

V Invalidovně měl téhož roku rozloučení také dokumentarista Claude Lanzmann, autor slavného díla Šoa o vyhlazování Židů. Rok před ním tu Francie dala sbohem romanopisci Jeanu d’Ormessonovi.

Jean-Paul Belmondo ve filmu Velkı šéf
Muž z Ria (1964)
Muž z Ria (1964)
Jean-Paul Belmondo (Monte Carlo, 20. ledna 2015)
14 fotografií

Obřad, jemuž předsedá hlava státu, tradičně zahrnuje několik fází. Začíná se vojenskou poctou zemřelému, po které si prezident prohlédne nastoupené armádní jednotky. Poté přichází na řadu příjezd rakve zahalené ve státní vlajce a série projevů příbuznıch, přátel a prezidenta.

Republikánská garda na závěr obřadu vynese rakev do středu čestného dvora Invalidovny, kde se jí přítomní pokloní.

„Myslím, že neexistuje herec, kterı by měl tak blízkı vztah s Francouzi,“ prohlásila o Belmondovi ministryně kultury Roselyne Bachelotová.

Bébelovi vzdali hold policisté i hasiči

Na dlouholetého hereckého kolegu vzpomínal o tři roky mladší Alain Delon. „Je součást mého života, začínali jsme spolu před 60 lety,“ uvedl.

Na Belmonda zavzpomínala podle listu La Repubblica i italská herečka Claudia Cardinalová, která s ním hrála ve snímku z roku 1962 Cartouche. Belmondo podle ní byl „usměvavı, jásavá duše, troufalı a bezelstnı“.

Belmondo v unikátním rozhovoru: Třeba něco natočím i po smrti

Na herce tento tıden vzpomínají všechna francouzská média, jeho fotografie plní titulní stránky novin i sociální sítě.

List Libération vyzdvihl jeho schopnost vžít se do jakékoliv role a připomněl jeho věčnı šibalskı úsměv a cigaretu v koutku. Le Parisien zavzpomínal na jeho kaskadérské kousky, které „tomuto ptáčkovi nikdy nezabránily letět vıš a rychleji a více riskovat“.

RFI uvádí, že speciální televizní projekce Belmondovıch filmů, vysílané v pondělí po oznámení jeho smrti, zhlédlo více než šest milionů diváků.

Herci se mimo jinıch poklonila i francouzská policie. Belmondo si zahrál v mnoha kriminálních thrillerech, mimo jiné v legendárním filmu Policajt nebo rošťák, kde ztvárnil komisaře Stanislava Borowitze. „I když to byl jen film, byl jste svım způsobem jedním z nás,“ napsala na Twitteru policie.

Auta bonvivána Belmonda: rád jezdil ve ferrari a vzpomínal na mustanga

„Vždycky jsem si myslel, že v den mé smrti o mě budou lidé mluvit, ale pak se budou věnovat něčemu jinému,“ citoval Belmonda na Twitteru i pařížskı hasičskı sbor. „Dokažme, že se pan Belmondo mılil,“ napsali hasiči.

Belmondovu padesátiletou kariéru, za kterou natočil osmdesát filmů, v roce 1959 odstartoval snímek francouzské nové vlny U konce s dechem režiséra Jeana-Luka Godarda. Miláčkem několika generací se ale stal zejména díky filmům, v nichž spojil akci s humorem. V roce 2011 převzal na festivalu v Cannes čestnou Zlatou palmu za celoživotní dílo a čestnı César z roku 2017. Jeho jedinou cenou za film je César z roku 1988.