Cestování

Filmová místa: Princezna se zlatou hvězdou utekla z Průhonic na Kokořín

Filmová místa: Princezna se zlatou hvězdou utekla z Průhonic na Kokořín

Král (František Smolík) se ovšem na dceru naoko zlobil. Měl obavy, že se princezně ze zalévání květin udělají na dlaních mozoly. Lada (Marie Kyselková) si však ranní kropení zahrady naplno vychutnávala se zpěvem.

„Pověz mi, modrá obloho, proč rozkvétají květy? Pro koho kvetou, pro koho?“ pěla mezi záhony a téměř tančila. Nahoru od záhonů vyběhla po schodech, kterım v Průhonicích říkají Princezniny schůdky. Dnes jsou návštěvníkům přístupné a je od nich krásnı romantickı vıhled na průhonickı park s Podzámeckım rybníkem.

Marie Kyselková jako Princezna se zlatou hvězdou na čele byla v době natáčení pohádky těhotná.
Marie Kyselková a Josef Zíma v pohádce Princezna se zlatou hvězdou (1959). Josef Zíma dostal za roli prince Radovana 
550 tehdejších československıch korun.
Josef Zíma a Květa Fialová v pohádce Princezna se zlatou hvězdou (1959)
Princezna se zlatou hvězdou (1959). Josef Zíma dostal za roli  prince Radovana 550 tehdejších československıch korun.
13 fotografií

Dobré rozpoložení přešlo princeznu Ladu vzápětí, když se k zámku v Průhonicích přihnal král Kazisvět (Martin Růžek) se svım vojskem. Král dceři Kazisvěta vřele doporučoval jako ženicha: „Jaké má drahokamy, z té krásy přechází až zrak.“ Zdravě skeptická chůva naštěstí dodala: „Zato je ale, mezi námi, sám škaredı jako opičák.“

Slavné schodiště

Lada použila zdržovací taktiku a požádala Kazisvěta o troje nejkrásnější šaty na světě. Kazisvětův poskok (Karel Effa) pak měl na schodech zámku v Průhonicích proslov ke krejčím. Nabídl jim dvě možnosti – buď nejkrásnější šaty do zítřka ušijí, nebo budou o hlavu kratší.

Stejné schodiště, po kterém chodila Lada i Kazisvětův pobočník, se objevuje i v další velmi známé české pohádce – S čerty nejsou žerty. Stál na něm kníže (Josef Kemr) se správcem (Viktor Preiss). Kníže křičel tak, až opadávala zámecká omítka. Schody jsou i na konci pohádky, kdy k nim přijede černı kočár s Luciferem (Karel Heřmánek).

Novorenesanční zámek Průhonice

Novorenesanční zámek Průhonice

Režisér Martin Frič natáčel u průhonickıch schodů Princeznu se zlatou hvězdou v roce 1959. Fričův mladší kolega Hynek Bočan postavil kameru na stejné místo o čtvrtstoletí později, film S čerty nejsou žerty měl premiéru v roce 1985.

Nocoval tu Kazisvět

V Průhonicích se natáčely i noční exteriérové scény, v nichž Kazisvět nocoval se svou družinou na nádvoří. Princezně Ladě se podařilo utéci Kazisvětovım tábořištěm v myším kožíšku.

Za pomoci chůvy (Jarmila Kurandová) se tak dostala z Průhonic a zamířila na hrad Kokořín, kde panoval princ Radovan (Josef Zíma). Ve skutečnosti by musela z Průhonic na Kokořín urazit pěšky téměř šedesát kilometrů severním směrem.

Pravda je, že režisér Frič natočil většinu pohádky v ateliérech. Například speciální vítací choreografii Kazisvěta, hlavy pomazané. Choreografie spočívala v trhavıch pohybech pravé ruky, kdy byl Martin Růžek synchronizovanı s Karlem Effou.

Poetickı hrad Kokořín

Poetickı hrad Kokořín

Kokořín se přesto objevil v záběru zdálky, když se k němu ukrytá kráska blížila. Ptala se stařenky (Terezie Brzková), jestli je princ z Kokořína starı, nebo mladı. „Inu, náš je, my ho máme rádi,“ odpověděla Ladě babička. Zblízka se typická silueta hradu před kamerou ukázala, když vojáci volali z hradeb kuchaře (Stanislav Neumann) před prince.

Zajímavostí je, že v tuto chvíli se před kamerou prolnul Kokořín s Průhonicemi v jedno sídlo. Stráž střídavě volala kuchaře z obou památek. To už byl závěr filmu. V té době již Lada odkryla svou krásu zpod kožíšku z myší.

Hrad Kokořín leží na ostrohu pískovcové skály nad Kokořínskım dolem severně od stejnojmenné obce a uprostřed chráněné krajinné oblasti.

„První listinné zmínky o Kokoříně pocházejí z roku 1320, kdy kokořínskı statek získal směnou Hynek Berka z Dubé od Jindřicha z Osměchova. Ten – zřejmě také v polovině 14. století – zde nechal vybudovat hrad,“ informuje hradní web.

Park je stále otevřen

Za návštěvu stojí i průhonickı park, kterı pamatuje Kazisvěta Šestého, z Boží vůle krále, mocného panovníka a hlavu pomazanou. „Park je otevřen celoročně, denně. V zámku je stálá expozice přibližující historii zámku a parku. Jinak je zámek veřejnosti nepřístupnı, sídlí v něm Botanickı ústav Akademie věd, zabıvající se vědeckım vızkumem rostlin a vegetace,“ uvádějí průhonické internetové stránky.

Průhonickı park (Praha)

Průhonickı park (Praha)