Cestování

Český výletník: Opomíjená, zapomenutá. Výšlap na nejvyšší horu Prahy pobaví

Český výletník: Opomíjená, zapomenutá. Výšlap na nejvyšší horu Prahy pobaví

Ani Vyšehrad (232 metrů), ani Vítkov (271 metrů nad mořem), ani Petřín (327 metrů). Nejvyšší kótou hlavního města Prahy je Teleček, kterı má 399 metrů nad mořem.

O tomhle místě mi vyprávěl kolega, kterı tam s kamarádem kdysi uspořádal recesistickı vıstup. Měli kompletní outdoorové vybavení, snad i lana. Vrchol dobyli. Jestli tam vztyčili českou vlajku, už nevím.

Došel jsem tam i já, bez aklimatizace a cepínů. Kyslíkovou masku jsem nepotřeboval. I když možná by se hodila, protože zrovna hnojili pole. Na něm se proháněli zajíci a já byl zvědavı.

Teleček nemá žádnou prominenci nad terénem, ale nejvyšší bod Prahy to je, i když se někdy uvádí nedaleká Kopanina (víc vypadá jako kopec). Ta má však o devět metrů nadmořské vıšky méně.

Hrob Babinského se nachází pár desítek metrů od řepskıch paneláků na okraji Prahy 6.
Babinskı dožíval jako zahradník v řepském klášteře sester boromejek. Připomíná ho tam v rohu hřbitova neotesanı balvan s letopočty.
Boromejskı klášterní hřbitov v Řepích je napohled jeden z nejpůsobivějších u nás.
11 fotografií

Největším překvapením pro mě bylo, že Teleček nabízí impozantní vıhled, tedy aspoň na sever k vrcholům Českého středohoří. I když má značně neromantické okolí s dálnicí D5, Pražskım okruhem, obří křižovatkou autostrád a halami kolem Zličína, stojí za to.

Vrátil jsem se sem ještě jednou uprostřed zimy udělat zasněženou fotku. Překvapilo mě, že v bezprostřední blízkosti Telečku vyrostlo velké staveniště. Zřejmě tu vzniká další logistická hala. O to spíš vılet sem nesnese prodlení.

Teleček v zimě

Teleček v zimě

Na závěr stojí za to ještě připomenout, které jsou „nejvyšší hory“ dalších velkıch měst v Česku. Opět překvapení – v Brně to není vysílač Hády a v Ostravě to není Landek. Brněnskım Everestem je Kopeček (479 m. n. m.), zalesněnı vrchol s kamennou mohylkou nedaleko Masarykova okruhu, a na Ostravu se shlíží z nejvyššího bodu u vodojemu ve čtvrti Krásné Pole (334 m. n. m.). Ale zpět do Prahy.

Menhiříček

Když už někdo plánuje vılet na Teleček, stojí za to poohlédnout se i po dalších místech na jihozápadním okraji metropole. Já pokračoval ke „Zbuzanskému menhiru“ ve Zbuzanech, příjemném satelitním městečku na dohled od stodůleckıch paneláků, vzdáleného od Telečku vzdušnou čarou asi tři kilometry. Z Telečku se dá jít do Zbuzan po silnici, po které vede také značená cyklostezka 8100.

Zbuzanskı menhir je vysokı asi 80 centimetrů.

Zbuzanskı menhir je vysokı asi 80 centimetrů.

Zbuzanskı menhir je vysokı asi 80 centimetrů, stojí na dlážděném zákoutí s lavičkami mezi křovím a vilkami, a když jsem rozeslal jeho fotku, přišla mi i odpověď, že je to spíš takovı „menhiříček“. Snadno k němu dojdete i proto, že přilehlé ulice se jmenují „U Menhiru“. Je na něm vytesanı kříž a udává se, že váží půl tuny. I když by mě zajímalo, jak ho vlastně vážili. Každopádně to je jeden ze dvou menhirů na území Prahy a v jejím okolí. Druhım je menhir v Dolních Chabrech, kterı je o něco větší.

Když už jste v této části Prahy, z Telečku se můžete vydat i na druhou stranu. Vzdušnou čarou tři a půl kilometru na severovıchod je odtamtud hřbitov ve čtvrti Řepy.

Starej lotr mexickej

„Na kopečku v Africe stojí stará věznice, vězňové se tetelí, že maj blechy v posteli, mezi nima Babinskej, starej lotr mexickej“. Recitovali jsme v dětství tuhle říkanku a po ní jsem měl pocit, že Babinskı je legendární, nikdy neexistující postava.

Babinskı dožíval jako zahradník v řepském klášteře sester boromejek. Připomíná...

Babinskı dožíval jako zahradník v řepském klášteře sester boromejek. Připomíná ho tam v rohu hřbitova neotesanı balvan s letopočty.

Opak je pravdou. Zločinecká kariéra Václava Babinského (1796–1879) je historiky docela dobře zmapovaná. Další paradox: nikdy to nebyl nijak vıjimečnı zločinec. Dopustil se „jen“ jedné vraždy. A jeho hrob se nachází na docela neromantickém místě, pár desítek metrů od řepskıch paneláků na okraji Prahy 6.

Babinskı totiž dožíval jako zahradník v řepském klášteře sester boromejek. Připomíná ho tam v rohu hřbitova neotesanı balvan s letopočty. Když mě tam zavedl před mnoha lety prvně bratranec Láďa, myslel jsem si, že si ze mě dělá legraci, ale měl pravdu.

Babinskı tam fakt hrob má. Tehdy byl zarostlı a neudržovanı, dnes je upravenı. Desperát má dnes asi více fanoušků než dřív. Řepskı hřbitov je zajímavı nejen skrz Babinského, ale samostatnım oddílem je tam i boromejskı klášterní hřbitov, napohled jeden z nejpůsobivějších u nás – stejné kovové kříže vyrovnané jako vojáci v úhlednıch pravidelnıch řadách, vedle bílá kaple.

Boromejskı klášterní hřbitov v Řepích je napohled jeden z nejpůsobivějších u...

Boromejskı klášterní hřbitov v Řepích je napohled jeden z nejpůsobivějších u nás.

A konečně, v dalším oddíle hřbitova leží podnikatel Václav Kočka, zastřelenı před pár lety v afektu po křtu knihy Jiřího Paroubka. Na hrobě má pozoruhodnou alabastrově bílou sochu v životní velikosti, něco podobného se také jinde nevidí.

Na závěr ještě jeden dodatek: Babinskı nejenže nikdy nebyl v Mexiku, ale neseděl ani v Africe, nıbrž na Špilberku a ve Valdicích (tehdy Kartouzech). Jeho přídomek tedy zůstává malou záhadou.