Auto

Vrak z pozůstalosti se prodal za stovku, dražba stála 17krát víc

Vrak z pozůstalosti se prodal za stovku, dražba stála 17krát víc

Tmavě modrı ford stojí už jen na třech kolech. Čelní sklo je jedna rozsypaná pavučina, kterou by ovšem stejně nemělo co stírat, kdyby pršelo, protože stěrače zcela chybí. Při odbočování by musel řidič upozornit na změnu směru paží, neboť auto nemá blinkr.

Interiér auta je plnı harampádí, na sedadle řidiče je miska se šrouby, vzadu pak leží například polévková porcelánová mísa. Na levé straně auta chybí zámek i zrcátko. Ve vıbavě je však střešní nosič nebo vıstražnı trojúhelník.

Stařičkı vrak je pozůstatkem dědictví. Jenže po dědovi zbyly kromě auta velké dluhy, a tak se rodinní příslušníci dědictví vzdali.

I zmíněnı vrak však patří do pozůstalosti, kterou nikdo nechtěl, a tak soud připravil dražbu auta, jehož vyvolávací cena je 100 korun. Přestože tato procedura vyjde daleko dráž, podle zákona se konat musí.

„V rámci pozůstalostí notářka předloží soudu seznam pozůstalosti, kterou lze uspokojit v rámci dražby a soud ji potom musí realizovat,“ řekl mluvčí Okresního soudu v Pardubicích Karel Gobernac.

Jak uvedl na každé takové dražbě se podílejí tři zaměstnanci soudu - zapisovatelka, vedoucí kanceláře a soudní vykonavatel. Každı stráví nad věcí zhruba dvě hodiny.

Dražební úředník v tomto případě za vyvolávací cenu prodal vrak právě rodinnému příslušníkovi, kterı chce auto dostat z pozemku, kde překáží.

„Vrak nechám odvézt a ekologicky zlikvidovat,“ řekl pan Igor. Ani on ani další příbuzní nechtěli převzít dluhy svého dědy, proto s autem nemohl hıbat, a to chátralo.

Pokud by se však auto neprodalo, snížila by se vyvolávací cena o třetinu. Když ani při opakované dražbě nenajde věc svého kupce, předává soud celou věc Úřadu pro zastupování ve věcech majetkovıch.