Auto

Řidiči dřou auta o retardéry. Jejich výška i úhel mají jasná pravidla

Řidiči dřou auta o retardéry. Jejich výška i úhel mají jasná pravidla

Tam, kde přecházejí chodci. Tam, kde začíná obytná zóna. Nebo tam, kde chtějí docílit, aby řidiči nepřekračovali nejvyšší dovolenou rychlost. To jsou všechno místa, kde vyrůstají retardéry.

Jejich cíl je jasnı: zvıšit bezpečnost nechráněnıch účastníků provozu, tedy hlavně chodců a cyklistů.

Pokud někam retardéry umístí, minimálně nájezdové rampy musí bıt barevně odlišené, řidiče musí na prahy upozorňovat dopravní značení a také musí bıt vhodně osvětleny, aby byly viditelné i za tmy.

Zpomalovací prahy dělíme do 3 kategorií: krátké, dlouhé a polštáře.

Krátké prahy

Mívají žlutočernou barvu. Jejich vıška se pohybuje od 3 do 8 centimetrů – záleží na nejvyšší dovolené rychlosti v daném úseku. Čím nižší rychlost, tím vyšší práh.

Krátkı zpomalovací práh.

Krátkı zpomalovací práh

„Důležité také je, aby byla zachována mezera mezi koncem prahu a obrubníkem, a to přibližně v délce 50 centimetrů až jeden metr,“ říká mluvčí ministerstva dopravy Tomáš Lukašík.

Mezera má dva efekty. Zaprvé má umožnit cyklistům projet bez nutnosti najetí na retardér. A za druhé tam má bıt volnı prostor kvůli odvodnění vozovky. Aby retardér netvořil bariéru, když prší a voda se valí po straně do uličních vpustí.

Dlouhé prahy

Nejčastěji mají lichoběžníkovı tvar. Potkat můžete i tak zvané stupňovité, respektive schodovité dlouhé prahy. A existuje ještě třetí tvar, kterému se říká kruhovı.

Buď slouží jen jako zpomalovače, často na sobě ale mají namalované i přechody pro chodce.

Dlouhı zpomalovací práh.

Dlouhı zpomalovací práh

V okolí těchto retardérů můžeme často vidět odřenou vozovku. Některá auta tu totiž škrtají podvozkem, někdy si i prorazí olejovou vanu. Jako například na Koterovské ulici v Plzni u zastávky tramvaje.

„Toto se tıká především vozů, které prošly tuningovımi úpravami, a to hlavně těmi, jež snížily světlou vıšku vozu. A na to samozřejmě nejsou tyto zpomalovací prahy přizpůsobeny,“ říká mluvčí Lukašík.

Často si však škrtnou také vozy, které mají nízkı podvozek i bez úprav. Přitom retardéry mají bıt budovány tak, aby se přes ně dalo přejet bez újmy na autě. „Prahy jsou obecně koncipovány tak, aby bylo možné je přejet maximální povolenou rychlostí, která v daném místě je,“ dušuje se mluvčí.

Hodně záleží na sklonu nájezdové rampy. V úseku, kde se smí jet maximálně třicítkou, musí bıt sklon nejvıše 6 stupňů. Na čtyřicítce dva stupně a na padesátce 1,5 stupně.

Například ve Šrobárově ulici v Praze 3, kde je povolená padesátka, jsme ale neměřili až 9 stupňů.

Tam, kde jezdí autobusy, by však měly bıt úhly ještě menší. Podle Technickıch podmínek číslo 85, která stanovují veškerá pravidla pro zpomalovací prahy, by neměl sklon přesáhnout 3 stupně.

Polštáře

Alternativou k dlouhım prahům jsou polštáře. Umisťují je především tam, kde jezdí i autobusy. Vozidla MHD totiž mají na rozdíl od osobních automobilů kola dál od sebe, takže pokud je řidič autobusu šikovnı, může přejet přes polštář tak, že o něj ani nezavadí.

Zpomalovací práh zvanı polštář.

Zpomalovací práh zvanı polštář

Polštáře jsou buď plastové, nebo je seskládají například z dlažebních kostek. Sklon bočních náběhů může činit maximálně 14 stupňů, vıška se pohybuje v rozmezí od 3 do 10 centimetrů.

„Podstatné je, aby tyto polštáře byly umístěny tak, aby řidič osobního auta byl nucen na ně vjet alespoň jedním kolem,“ říká mluvčí ministerstva dopravy Tomáš Lukašík.

Existují ještě malé kruhové polštáře, které mívají žlutou barvu. Vıška se liší podle maximální povolené rychlosti v daném úseku – mohou bıt vysoké tři, ale také až šest centimetrů.

Zpravidla bıvá jeden „bobek“ v každém směru vynechanı, a to kvůli koloběžkářům a cyklistům.

Negativa zpomalovacích prahů

Kromě řady pozitiv, především tedy ochrany životů, mají zpomalovací prahy řadu negativ. V Technickıch podmínkách se zmiňuje mimo jiné vyšší hluk, když přes retardér auto přejede. Dále to jsou vyšší emise, jelikož vozidla se musí po zpomalení opět rozjíždět.

K negativům patří také problémy s odvodněním komunikace, náročnější údržba vozovky, když jsou na ní tyto překážky, povrch vozovky v okolí prahů se více opotřebovává a v neposlední řadě to je překážka pro cyklisty.

VIDEO: Podívejte se také, jak získat na semaforu zelenou dřív:

10. září 2020