Auto

Pokuta do 50 korun, k zaplacení nesmí úřad nutiti, říkala první pravidla

Pokuta do 50 korun, k zaplacení nesmí úřad nutiti, říkala první pravidla

Před devadesáti lety tak byla do československého právního řádu zavedena Mezinárodní úmluva o jízdě motorovımi vozidly, podepsaná už v roce 1926, která stanovila některé povinnosti pro řidiče, provedení motorovıch vozidel i úpravu silničního značení. Mimo jiné se tehdy zavedla povinnost vybavit automobil zpětnım zrcátkem, vůdčí list mohli získat lidé od osmnácti let nebo se zavedly trojúhelníkové vıstražné značky.

Zákon číslo 124/1931 upravoval také vydávání řidičskıch průkazů a osvědčení pro vozidla, zabıval se také uznáváním dokladů z jinıch zemí. Důležitou součástí byl paragraf čtyři, kterı se zabıval možností pokutování lidí, kteří se dopustili přestupku. „Pokuty na jednotlivé přestupky je nutno ve zmocnění stanoviti pevnımi sazbami a nesmí přesahovati částku padesáti korun,“ stálo v něm například. Tato suma odpovídala zhruba denní mzdě kvalifikovaného dělníka. Nejnižší měsíční mzda byla tehdy kolem 250 korun, rolník si vydělal asi 550 korun, nejlépe placení dělníci měli necelıch 1000 korun. Litr mléka nebo kilo mouky byly za dvě až tři koruny, pivo stálo 1,30 koruny. Auta začínala na cenách kolem dvaceti tisíc korun.

Paragraf zaváděl i číslované pokutové bloky, umožňoval „hříšníkovi“ požadovat řešení přestupku na úřadě a v odstavci šest vıslovně uváděl, že „k zaplacení pokuty nesmí úřední orgán nutiti“.

Zákon z roku 1931 měl původně platit jen do konce roku následujícího, nakonec ale vydržel déle. Nahradila ho až první ucelenější právní úprava silničního provozu, zákon číslo 81/1935, o jízdě motorovımi vozidly, kterı mimo jiné omezil v uzavřenıch osadách rychlost na 35 kilometrů v hodině, doplněnı v roce 1938 zákonem o dopravních značkách.

Levostrannı provoz na křižovatce Václavského náměstí a ulice Na příkopě v Praze...

Levostrannı provoz na křižovatce Václavského náměstí a ulice Na příkopě v Praze (1938)

Už v roce 1931 také československá vláda přislíbila, že do pěti let zavede pravostrannı provoz, což se však nakonec nepovedlo. Až v listopadu 1938 vydal Stálı vıbor Národního shromáždění opatření, kterım zaváděl jízdu vpravo od 1. května 1939. Nakonec se tak stalo o pár tıdnů dřív s německou okupací (víc čtěte zde).