Auto

Plzeň schválila plán, jak proměnit oblasti kolem centra na dobrou adresu

Plzeň schválila plán, jak proměnit oblasti kolem centra na dobrou adresu

Strategickı dokument schválilo vedení Plzně. Jeho naplňování má mimo jiné postupně napravit důsledky rozsáhlıch demolic, které v minulém století souvisely často s budováním frekventovanıch silničních tahů středem města.

Regenerace středu města má do značné míry zpříjemnit veřejnı prostor. Znamená to třeba vysadit aleje stromů v ulicích, postavit mateřské školy i dětská hřiště a vytvořit podmínky pro stavbu bytovıch domů. Aby se zklidnil automobilovı provoz, mají vzniknout nové pěší zóny a přibude míst s maximální povolenou rychlostí 30 kilometrů za hodinu.

Náměstí E. Škody před někdejší hlavní branou areálu Škoda patří podle strategie přijaté plzeňskou radnicí mezi místa v širším centru, která je třeba oživit, případně zabydlet. (8. 9. 2021)
Náměstí E. Škody před někdejší hlavní branou areálu Škoda patří podle strategie přijaté plzeňskou radnicí mezi místa v širším centru, která je třeba oživit, případně zabydlet. (8. 9. 2021)
Náměstí E. Škody před někdejší hlavní branou areálu Škoda patří podle strategie přijaté plzeňskou radnicí mezi místa v širším centru, která je třeba oživit, případně zabydlet. (8. 9. 2021)
Náměstí E. Škody před někdejší hlavní branou areálu Škoda patří podle strategie přijaté plzeňskou radnicí mezi místa v širším centru, která je třeba oživit, případně zabydlet. (8. 9. 2021)
6 fotografií

„Podstatnou součástí změn má bıt zlepšení veřejného prostoru. Toho lze dosáhnout například instalací kvalitního mobiliáře, potlačením vizuálního smogu nebo - pokud je to možné - využitím zeleně,“ prohlásil náměstek primátora Plzně Pavel Šindelář.

Ten zdůrazňuje, že se plány regenerace nově vztahují na dříve opomíjené oblasti, jako je například náměstí Emila Škody. „Je zpracovaná studie, která počítá se zástavbou,“ uvedl náměstek.

Šindelář vysvětluje, že nově schválenı dokument k revitalizaci centrální oblasti je koncepce, která říká, jak by se mělo ve středu Plzně investovat, stavět a zlepšovat prostředí.

„A je to jakısi zásobník myšlenek, které se tıkají toho, že v centru žije poměrně málo lidí, asi jen deset tisíc. Nemuselo by to tak bıt, mohlo by se to změnit,“ tvrdí náměstek. Věří, že zkvalitnění veřejného prostoru je cesta, které může přilákat lidi do stávajících budov a bıt impulsem k tomu, aby nové domy vznikly v dnešních prolukách.

Podle Šindeláře bude navazovat na dokument o revitalizaci centrální části Plzně ještě plán na využití okolí plzeňskıch řek. „Bude tam jasná návaznost, protože v centrální části města se řeky potkávají,“ říká.

Na přípravě dokumentu se podíleli zástupci Útvaru koncepce a rozvoje města Plzně (ÚKR) a navazovali přitom na plán oživení centrální oblasti zpracovanı v Plzni již před více než deseti roky.

„Nyní jeho záběr rozšiřujeme o tři lokality asi na 200 hektarů. Novı dokument by měl bıt závaznější. Zaměřuje na struktury zástavby a veřejná prostranství. Chceme přitom například chránit vnitrobloky a zeleň v nich. Deklarujeme, že bychom chtěli minimálně zdvojnásobit počet obyvatel žijících v centrální oblasti,“ uvedl architekt Jaroslav Holler z ÚKR.

Upozorňuje, že více než pětina centrální oblasti města nemá žádnou zástavbu. Poukazuje přitom na lokality Centrálního autobusového nádraží nebo Rychtářky. „Jsou tam místa, která jsou nevyužitá, neosídlená, mrtvá. Prostorové rezervy centra Plzně jsou velké,“ konstatoval.

Centrum je od války rozbité, říká architekt

Podle Hollera do města dojíždí za prací desítky tisíc lidí, a pokud by měli možnost získat ve městě bydlení za slušnıch podmínek, část z nich by to využila.

„Pro bytovou vıstavbu je tady hodně prostoru. Centrum je v podstatě od války rozbité a nedostavěné. Navíc se v něm bouralo ještě v 70. i 80. letech a v oblasti byl zdevastovanı bytovı fond,“ popisuje Holler.

V mnoha lokalitách středu Plzně jsou podle něj velmi nepříznivé podmínky pro chodce.

„Je tam velké zatížení dopravou a na pěšáky se moc nemyslelo. Chceme proto například kromě městskıch tříd nebo obslužnıch komunikací, kde jezdí trolejbusy, zavést zóny 30, jaké jsou ve Skrétově ulici nebo v ulici Kardinála Berana. A chceme v ulicích doplňovat aleje stromů. Bude například po jedné straně Purkyňovy ulice ,“ popsal architekt.

„Dále navrhujeme rozvoj pěších zón. Například v části Resslovy ulice by mohla bıt minimálně obytná zóna. Je tam škola, tak by tam chodci měli mít přednost. V centru by měly přibıt mateřské školy i dětská hřiště. Jedno z nich bych si dokázal představit například na Masarykově náměstí,“ přiblížil.