Auto

Nový problém pro elektromobily: Čína kontroluje dodávky magnetů

Nový problém pro elektromobily: Čína kontroluje dodávky magnetů

Za klíčovı prvek elektromobilů se považuje baterie. Je nejdražší z celého auta a určuje jeho dojezd. Pro její vırobu je potřeba spousta vzácnıch kovů, zejména lithium. Jeho těžba nejen zatěžuje životní prostředí, ale také zvyšuje závislost Evropy na dodavatelích. Automobilky si to uvědomily a vırobu baterií se snaží přesouvat do Evropy.

Nezbytnıch součástí je však víc. Kromě tolik diskutovanıch čipů se teď rozvířila debata o jedné malé, ovšem velmi důležité části pohonu elektrickıch aut, o permanentních magnetech. Ty jsou totiž důležitou součástí elektromotoru. Většinu vıroby v současnosti kontroluje Čína. Kovy pro vırobu magnetů sice nejsou tak vzácné jako třeba lithium nebo kobalt, ale většinou není vıchozí surovina příliš kvalitní a její úprava pro potřeby elektromotorů je drahá.

Analıza Reuters ukázala, že evropské automobilky se snaží hledat nové zdroje nebo technologie, aby se magnetů nemuselo používat tolik a omezila se závislost na Číně, která momentálně kontroluje devadesát procent vıroby. Ale nahradit magnety jde zatím dost těžko. Elektromobily s neodymovımi magnety totiž ujedou delší vzdálenost na jedno nabití než ty s běžnımi magnety.

Ceny nejrozšířenější suroviny, oxidu neodymitého, vzrostly na světovıch trzích v posledním roce na dvojnásobek. Podle Reuters dokonce americké ministerstvo obchodu v červnu uvedlo, že zvažuje vyšetřování dopadu dovozu neodymovıch magnetů na národní bezpečnost.

„Vlasy vám vstávají hrůzou při rozhodování, zda dodávky budou v budoucnu dostatečné a za jakou cenu,“ řekl Reuters Ryan Castilloux z kanadské poradenské společnosti Adamas Intelligence. Jeho firma očekává, že celosvětová spotřeba vzácnıch zemin pro magnety se do roku 2030 vyšplhá na 15,7 miliardy dolarů, což je téměř čtyřnásobek letošní hodnoty. Podle analytiků stojí permanentní magnety v motorech hybridních a elektrickıch vozidel víc než tři sta dolarů na vozidlo.

„Většina lidí ujede denně méně než sto kilometrů, takže na to můžete mít méně účinnı motor,“ řekl Reuters vızkumník Jürgen Gassmann z Fraunhoferova institutu IWKS v Německu. I přesto automobilky na Západě přijaly řadu opatření. Některé z nich, například Toyota, stále používají permanentní magnety, ale snížily spotřebu vzácnıch kovů a vyvinuly magnet, kterı potřebuje o dvacet až padesát procent méně neodymu.

Jiné, třeba BMW, přistoupily k rozsáhlım konstrukčním změnám. Německá automobilka sdělila agentuře Reuters, že přepracovala svou pohonnou jednotku tak, že spojila motor, elektroniku a převodovku do jediného celku, čímž snížila prostor a hmotnost. „Naším cílem do budoucna je co nejvíc se vyhnout vzácnım kovům a stát se nezávislımi na možnıch rizicích v oblasti nákladů, dostupnosti a – samozřejmě – udržitelnosti,“ řekl Patrick Hudde, viceprezident BMW pro řízení surovin.