Zdraví

Výzkum prokázal, jak špinavé ovzduší na Karvinsku a Ostravsku ničí zdraví

Výzkum prokázal, jak špinavé ovzduší na Karvinsku a Ostravsku ničí zdraví

Vısledky projektu HealthAir, jenž se zaměřil na část Slezska, tedy Opolské a Slezské vojvodství v Polsku a Moravskoslezskı a část Olomouckého kraje v Česku, kde žijí v součtu přes dva miliony lidí, ukazují i na dlouhodobá rizika onemocnění rakovinou a vyšší riziko předčasného úmrtí a nemocnosti.

„Zjištěná karcinogenní rizika vlivem expozice benzo(a)pyrenu vyskytujícího se jako součást polétavého prachu v ovzduší jsou nepřijatelná. V polské části zájmové oblasti jsou ještě dva- až třikrát vyšší než v české,“ řekl Vítězslav Jiřík, garant projektu za Ostravskou univerzitu.

Na české straně příhraničí to podle vısledků jen kvůli ovzduší znamená dva nové případy rakoviny na 10 tisíc obyvatel ročně, na polské až pět případů na 10 tisíc lidí.

„Relativní rizika předčasného úmrtí a nemocnosti kvůli expozicím polétavému prachu jsou ve srovnání s čistımi oblastmi nejvíce zvıšená pro předčasnou úmrtnost na kardiopulmonální onemocnění a vıskyt zánětů průdušek,“ uvedl další ze závěrů Jiřík.

Nejhůře je na Karvinsku

Relativně nejvyšší je riziko úmrtnosti na rakovinu plic, průdušnice a průdušek, místy je až o dvacet procent vyšší než v čistıch oblastech. Vyšší čísla platí opět pro polskou část vızkumné oblasti, na té české je nejrizikovější Karvinsko. „Když si tato procenta převedete na celou populaci oblasti, jde o nezanedbatelná čísla,“ konstatoval Jiřík.

Kvůli předčasnému úmrtí připadá na českou část zkoumané oblasti 236 ztracenıch let na tisíc obyvatel, na polské straně 246 let. Celostátní českı průměr je 193 let, polskı 212 a například francouzskı 147 let.

Vědci ke svım závěrům došli rozsáhlımi analızami demografickıch dat a údajů o zdravotním stavu obyvatel v kombinaci s modely znečištění ovzduší v celé oblasti, které měla na starosti Vysoká škola báňská, a s použitím speciální metodiky Světové zdravotnické organizace vyhodnocující roky ztraceného života předčasnım úmrtím i dobou prožitou v nemoci.

„Nejvíce je ovzduší znečištěné ve Slezském vojvodství, to vıznamně ovlivňuje i své sousední regiony,“ uvedla na prezentaci vısledků Irena Pavlíková z vızkumného tımu VŠB-TU. Doplnila, že v případě zátěže benzo(a)pyrenem je situace vážná, zmínila i až poloviční vliv polskıch kotlů na české straně hranic.

Trychtıř, jehož zúženı konec je Moravská brána

Vısledky projektu teď čeká prezentace na pěti místech v Česku a pěti v Polsku.

„Jde o místa, kde jsou koncentrace škodlivin nejvyšší, ale i o lokality, o kterıch předpokládáme, že informovanost veřejnosti je nízká. Chceme i takto působit na změnu chování lidí, kteří tam žijí,“ uvedl Gregorz Siemiatkowski z Institutu keramiky a stavebních materiálů v Opolí. Na vızkumu se podílel také polskı Institut meteorologie a vodního hospodářství.

Vızkumníci se shodli i na tom, že si tato oblast nemůže dovolit žádné vıznamnější zdroje škodlivin, ať už velké množství lokálních topenišť, či průmysl.

„Lze to přirovnat k trychtıři, jehož zúženı konec je Moravská brána a kterı způsobuje zvláštní meteorologicko-geologické podmínky, kvůli nimž škodliviny z hornoslezské kotliny vítr nevyfouká. Kdybychom naše zdroje přemístili jinam, takovı problém s ovzduším by tam neměli,“ uzavřel Jiřík.