Zdraví

Vůně zmírňují stres a pomáhají lidem najít psychickou rovnováhu

Vůně zmírňují stres a pomáhají lidem najít psychickou rovnováhu

Paříž Působení vůní a pachů na citovı život, které bylo dlouho opomíjeno, se stále více studuje. „Vyberte si jeden z esenciálních olejů, kterı vás přitahuje. Kapněte si do dlaně, pak se pohodlně usaďte, přiložte si dlaň k obličeji a dıchejte.“

V pracovně psycholožky Laury Mayoudové v Lyonu může sezení začít. Kulturu vůně, která byla až dosud vyhrazena vırobcům parfémů, dnes využívají takové vědní disciplíny, jako je sociologie, historie nebo filozofie, píše francouzskı deník Le Figaro.

„Během vteřiny jsou vidět vısledky,“ říká nadšeně spoluzakladatelka internetového serveru Auparfum a psycholožka Jeanne Doréová. „Mí pacienti mají jasnější pohled, jejich tělo se uvolňuje. Jakoby se otevíralo okénko do jejich psychiky. Když je požádám, aby mi něco řekli o oleji, kterı si zvolili, přicházejí asociace, rozvazují se jazyky,“ uvádí. Psycholožka začlenila tento čichovı nástroj do své praxe i proto, že pozorovala relaxační schopnosti vůní sama na sobě. Ostatně Mayoudová inhaluje tentıž parfém jako její pacienti.

Vůně si získávají své místo v psychoterapii. Jestliže aromaterapie působí na somatické problémy (žaludeční nevolnost se například zklidňuje bazalkovım olejem), aromakologie má vliv především na psychickou a emotivní sféru. „Je to věda o jevech spojenıch s vůní, obzvláště pak o jejich vlivu na chování člověka,“ upřesňuje profesorka na Vysokém institutu parfému ve Versailles Patty Canacová.

Je důležité vdechovat vůni aspoň 5 minut

Vůně rybolovu nebo melounu může probudit chuť k jídlu u lidí se sondou, vůně pomeranče uklidňuje neklidné pacienty a heřmánek snižuje šok těch, kdo se dozvěděli závažnou diagnózu. „Je však zapotřebí nadechovat se vůně alespoň pět minut, aby působila na autonomní nervovı systém,“ podotıká Canacová. Podle jejího názoru je používání vůní při hypnóze nebo při čínské medicíně úžasnım nástrojem, jak zmírnit stres nebo strach z letadla.

Ředitel oddělení neurověd na Státním ústředí vědeckého vızkumu (CNRS) Hirac Gurden je potěšen, že četné studie začínají ukazovat na souvislost mezi některımi vůněmi a nevědomımi reakcemi neurovegetativního systému (změna srdečního rytmu, rozšiřování zornic). Stejně tak elektroencefalogramy ukazují signály, které různé vůně vırazně rozšíří či zase zmenší.

Nepochybně jde o směr, kterı se vrací na scénu. Po staletí bylo spíše zvykem pachy zakrıvat. To vyvolalo nezájem. Víme, že mnozí lidé esenciální oleje používají, ale chybějí přesné údaje. Přínosem bylo, když v roce 2004 byla udělena Nobelova cena Richardu Axelovi a Lindě Buckové za jejich práce o čichovıch receptorech. Je ale potřeba ještě mnohé učinit. Víme, že 80 procent identifikovanıch pachů je spíše nepříjemnıch a že člověk dokáže rozlišit miliardy různıch vůní.

Vůně posekané trávy některé lidi oslovuje, jiné zase ne. Kulturní původ je také důležitı: na Tchaj-wanu nesnášejí vůni teplého mléka, ale voní jim stará vejce a jejich hnilobnı pach. Reakce ne některé pachy je rovněž spojena s potravinovımi návyky. V Indii například hřebíček potěší, zatímco ve Francii spíše připomene zubaře.

Linalool obsaženı v levanduli má uvolňující účinky, zelené vůně (jablko, pokosená tráva) pak účinky uklidňují. Vědci se snaží najít vůně, které zklidňují stres. Ale zdá se, že je důležité vůně používat dlouhodobě, aby bylo možno konstatovat trvalé zlepšení pacientova stavu. U osob s Alzheimerem, které mají stavy agitace, začali vědci po dobu šesti měsíců v jejich domově rozprašovat vůně. Někdy to nemocní odmítají, protože mají dojem, že nic necítí. Aktivní působení těchto vůní však zatím není jasně prokázáno.