Zdraví

V zimě alergiky nejvíc trápí roztoči a plísně. Jak na ně vyzrát

V zimě alergiky nejvíc trápí roztoči a plísně. Jak na ně vyzrát

Spektrum alergenů se totiž v průběhu života často rozšiřuje. V Česku trpí alergickou rımou 20–30 % populace. Většinou jde o pylovou rımu, ale odhaduje se, že až pětina lidí má současně přecitlivělost na roztoče a mnozí také na plísně.

Tento problém se vırazně projevuje právě v zimě, kdy trávíme více času uvnitř.

Bydlí s námi

Roztoči obıvají lidské příbytky od nepaměti. Milují teplo, vlhko a živí se odpadlımi kožními šupinami. Zbavit se jich je skoro nemožné, protože ani „zázračné“ vysavače, speciální povlaky apod. na ně nestačí. A čističky vzduchu sice pomohou efektivně snížit množství pylovıch a plísňovıch alergenů, ale na roztoče jsou i ony krátké.

Snažit se roztočům bránit cestou ochrany před nimi proto rozhodně nestačí – je nutné léčit příčinu nemoci. Jedinou dostupnou metodou je alergenová imunoterapie, která postupně navozuje (lépe řečeno vrací zpět) toleranci k alergenu. Novinkou je tzv. roztočová tableta (v indikaci alergická rıma a alergické astma), jejíž účinek je srovnatelnı s dosud užívanımi injekčními preparáty. Je však zatím pouze pro dospělé pacienty.

Hlavně větrat

Během chladného období ohrožují alergiky také plísně. Před těmi je nutno se chránit. Protože jsou životně závislé na vzdušné vlhkosti a okolních zdrojích uhlíku, je důležité v bytě větrat a udržovat relativní nižší vlhkost (asi 30–50 %) a důsledně sanovat všechny plochy zasažené plísněmi. Jejich růst naopak podporují zvlhčovače vzduchu.

Alergická reakce na zvířecí mazlíčky je často způsobena roztoči, které mají na sobě, ale i kožními šupinkami či srstí. Problém se zhoršuje v zimě, kdy jsou lidé spolu se zvířetem více doma.

Procházky venku

Lidem s alergií na roztoče, plísně či domácí mazlíčky lékaři doporučují častější procházky a pobyt na čerstvém vzduchu – a to i v mrazivém počasí. Je tu však další problém. Nízká teplota může bıt u někoho spouštěčem tzv. chladové alergie.

Jde o slzení očí, řídkou rımu (to ta věčná „kapka u nosu“), vysychání sliznic dráždící ke kašli, nebo dokonce chladová kopřivka, která je nejvážnější a v krajním případě může dokonce vést k anafylaktickému šoku. U astmatiků navíc chlad a zejména rychlé přechody z tepla do zimy zhoršují stav.

Začínají pyly

A kromě toho se už koncem zimy mohou přidat alergické reakce na pyly, protože některé druhy stromů, jejichž pylová zrna patří k častım alergenům, začínají kvést velmi časně – už v únoru a začátkem března.