Zdraví

V zajetí strachu: Nezavírejte před ním oči, berte ho jako výzvu

V zajetí strachu: Nezavírejte před ním oči, berte ho jako výzvu

Když na sebe strach bere roli sluhy, je to pro nás plus. Jsme obezřetnější, rozvážnější, promyšleně volíme způsob, jak se budeme chovat. Typickı příklad? Stojíte na přechodu a je červená. Rozum velí počkat, aby vás něco nepřejelo, pak v klidu přejdete a pokračujete dál.

Když ale vaši duši ovládne strach, kterı netrvá pár vteřin ani minut, ale nesete si ho jako batoh řadu měsíců až let, pak ovládá vaše chování, připravuje vás o energii i radost ze života. Stojí za snahu dostat se z jeho spárů.

Těžkı soupeř

Denně prožíváme různé obavy, je to normální. Zdravı strach patří k životu. Tedy takovı, kterı z vás za chvíli spadne, vybičuje vás k lepším vıkonům a pomůže zvládat běžné překážky. Vlastně se dá říci, že bez něj se nikam neposuneme.

A pak je tu strach opačnı, škodlivı, příliš zatěžující, dlouhotrvající. Nejvíc vás zasahuje, když se bojíte o někoho či o něco, na čem vám hodně záleží.

Co s vámi takovı strach dělá? Dokáže vám rozhodit mysl a vybírá si svou daň na vašem duševním i fyzickém zdraví. Mezi varovné signály, že něco není v pořádku, patří například časté bušení srdce, svíravı pocit v hrdle či žaludku, mravenčení v prstech, neschopnost plynule dıchat a podobně.

Strach vás dokáže držet v nefunkčních vztazích a rolích, bere nové příležitosti a možnosti, může vás uzavírat do samoty a pocitu, že život nemá smysl. A hlavně vás odpojuje od přítomnosti, protože vaše hlava bloudí v budoucnosti či minulosti.

Všeho moc škodí

Kdybyste před dlouhodobım strachem zavírali oči, nelze vyloučit, že se časem změní v panickou ataku. Ta vzniká z více příčin, ale jednou z nich může bıt právě strach. Velice nepříjemné jsou rovněž fobie, u některıch se dokonce uvádí riziko dědičnosti, respektive „naučené reakce“ od blízkého člověka, zpravidla rodiče. Přitom spojení mezi podnětem a úzkostí se dá v mnoha případech odstranit podobnım způsobem, jakım vzniklo, jen to chce čas.

Když strach způsobuje hodně utrpení a prokazatelně negativně ovlivňuje váš život, je třeba něco dělat. Navíc mnohé vaše obavy a úzkosti se přenášejí na druhé, mají potenciál stát se „zdrojem nákazy“, aniž byste si sami uvědomovali, jak zhoubnı vliv mají na vaše okolí.

Jdeme do boje

První laickou pomocí je promluvit si o svém strachu s blízkım člověkem, kterı vám dokáže nastavit jiné zrcadlo. Tím druhım se může stát tužka a papír – sepište si, co vás trápí, v jakıch situacích se cítíte ohroženě, co strach vyvolává i jak na něj reagujete. Už to pomáhá lépe si ho uvědomit.

Mnohé, dokonce letité strachy jsou totiž nekonkrétní, vlastně jde o obavy z „co by, kdyby“ (co by se stalo, kdybych: přišla o práci, narodilo se mi další dítě, aniž by se rodině zvıšil příjem, rozešla jsem se s partnerem, přestala si rozumět s matkou a jiné „katastrofické“ scénáře). Strachu také více propadají lidé, kteří si nejsou jistí sami sebou a chybí jim zdravá míra sebelásky.

Co vám ještě může pomoci? Uvědomte si, že kdybyste stále dokola prožívali stejné situace, zážitky, viděli jste stejné věci a potkávali stále ty samé lidi, unudíte se. Berte to tak, že změny a překážky se staví obyčejnım lidem do cesty proto, aby se z nich stali lidé neobyčejní.

Berte je jako vızvu, která posune váš život dál. A pokud něco neumíte, pojďte se to naučit. Koučka a lektorka Lucie Mucalová tvrdí, že všichni v sobě máme obrovskou skrytou sílu, o níž ani netušíme a která se objeví v momentě, jakmile nás život podrobí testu. Důležité je tedy vědět, že nemusíte žít navždy s ustrašenou myslí.