Zdraví

U cholesterolu záleží i na čase jídla

U cholesterolu záleží i na čase jídla

ŘÍM V boji proti vysoké hladině cholesterolu záleží i na času, kdy jíme. Jestliže přesuneme 100 kilokalorií z pozdních večerních hodin na dobu oběda, „zlı“ cholesterol se sníží. A když kalorie pocházejí z tuků, pokles je ještě vıraznější, píše italskı deník Corriere della Sera.

Jestliže se hovoří o cholesterolu, obvykle se vypočítávají jídla, jimž je třeba se vyhnout, jen vzácně se mluví o těch, která hrají pozitivní úlohu, a téměř nikdy se nemluví o době konzumace. Nicméně i to hraje svou roli, což potvrzuje studie z Tchaj-wanu publikovaná nedávno na stránkách internetového časopisu Nutrition, Metabolism and Cardiovascular Diseases.

Při tomto vızkumu vědci hodnotili konzumaci potravin a úroveň tuků v krvi u více než 1200 dospělıch osob. Propočítali, že díky přesunu konzumace 100 kilokalorií z pozdního večera na hodinu oběda, LDL cholesterol (zlı) se snížil, byť ne o mnoho. Ale když oněch 100 kilokalorií pocházelo vıhradně z tuků, redukce cholesterolu byla vıraznější.

„Tato studie potvrzuje dřívější pozorování,“ říká Massimo Federici, ředitel Centra pro vızkum aterosklerózy na římské poliklinice Tor Vergata. „Ostatně produkce cholesterolu má tendenci růst v noci a vždy ve stejném čase. U zvířat bylo pozorováno, že absorpce cholesterolu z potravin je v noci vyšší,“ dodává.

Vyhněte se sladkostem

Také pokud jde o dietu, jsou tu kromě známıch indikací nové prvky. Ve stravování je třeba dávat přednosti zelenině, ovoci, vırobkům z celozrnné mouky, luštěninám, zdravım zdrojům proteinů, jako je mléko a vırobky z něho s nízkım obsahem tuku, netučná drůbež, ryby a sušené ovoce. Naopak je nutno se především vyhıbat sladkostem, slazenım nápojům a červenému masu.

Každá úprava jídelníčku by neměla bıt utrpením, ale dlouhodobě přijatelnou...

Potravinovı model by měl bıt nejen přizpůsoben individuální kalorické potřebě a zdravotnímu stavu, ale také osobním preferencím. Nejde již o to předepsat dietu zaměřenou téměř vıhradně na kontrolu tuků a cholesterolu, ale jde o zdravı model přizpůsobenı požadavkům jedince. Konečně se klade důraz na správnou volbu potravin, které samy umožňují kontrolovat nasycené mastné a transmastné kyseliny a ponechávat prostor mononenasycenım a polynenasycenım mastnım kyselinám počínaje olivovım olejem, ořechy, sušenım ovocem a konče rozpustnou vlákninou, zvláště ječmenem, ovsem, luštěninami, a pokrmům obsahujícím rostlinné steroly přítomné v obilovinách, rostlinnıch olejích či ovoci. Zajímavá je role fyzické aktivity aerobního typu. Stačí pětkrát tıdně 30 minut a hladina cholesterolu se snižuje.

„Dnes se přikládá menší vıznam pouhım hodnotám cholesterolu, ale větší vıznam kardiovaskulárnímu riziku vůbec,“ uvádí Massimo Federici. „Hodnota LDL cholesterolu má bıt nižší, jestliže je toto riziko vysoké. Svou roli hraje i ?hodnı ? cholesterol HDL. V každém případě jde především o změnu životního stylu. Kdo má kardiovaskulární choroby či aterosklerózu, měl by snížit LDL pomocí užívání statinů nejméně o 50 procent,“ uvádí Federici.