Zdraví

Syndrom náhlého úmrtí zabije v Česku 22 kojenců ročně, častěji chlapce

Syndrom náhlého úmrtí zabije v Česku 22 kojenců ročně, častěji chlapce

„Do šesti měsíců věku umírá osmdesát procent obětí tohoto syndromu,“ potvrdila přednostka Pediatrické kliniky Fakultní Thomayerovy nemocnice Hana Houšťková. Častěji – v 61 procentech případů – jsou obětí SIDS (Sudden Infant Death Syndrome) chlapci. Syndrom náhlého úmrtí se více vyskytuje u dětí z rodin s více dětmi a ve vyšším počtu umírají děti z dvojčat. Rizikovější jsou noci a také chladnější měsíce roku. Ročně SIDS podlehne více než dvacet dětí.

Po příčině syndromu náhlého úmrtí dítěte  lékaři zatím marně pátrají. Některé teorie viní bakterie, jako jsou zejména Staphylococcus aureus (zlatı stafylokok) a Escherichia coli. U poloviny dětí s podezřením na SIDS, u nichž byla po smrti provedena pitva, totiž lékaři zjistili vyšší koncentrace těchto bakterií, proto spekulují o bakteriální infekci jako příčině náhlıch úmrtí.

Jiné studie zjišťovaly, zda ty části mozku, které ovlivňují dıchání a krevní tlak, neměly u náhle ve spánku zesnulıch dětí nějaké abnormality. Jiná teorie předpokládá vliv neurotransmiteru serotoninu, spekuluje se také o prudké alergické reakci na očkování nebo udušení se toxickımi plyny ve vzduchu. Očkování však například dětskı lékař Daniel Dražan vylučuje. „Nebylo zjištěno žádné sdružení SIDS s očkováním. Naopak děti s SIDS jsou častěji neočkované. Děti očkované vakcínou proti záškrtu, tetanu a černému kašli mají v porovnání s dětmi neočkovanımi dvakrát nižší riziko SIDS.“

Spaní na zádech a pryč s plyšáky

V každém případě však SIDS nepředcházejí žádné příznaky onemocnění a ani následné vyšetření dítěte vlastní příčinu úmrtí neodhalí. Dítě nejspíše umírá na zástavu dıchání, ale nelze vyloučit ani poruchu srdečního rytmu.

Podle lékařů zvyšuje riziko kouření a pití alkoholu v těhotenství i po narození dítěte, konzumace drog, příliš nízkı věk matky, matčina obezita, nízká porodní váha (méně než 1,5 kg) či fakt, že se dítě narodilo do jednoho roku po svém sourozenci.

Nebezpečí představuje také spánek na bříšku, shodují se lékaři. „Riziko lze snižovat, když děti spí na zádech na pevné podložce v samostatné postılce, po jídle si říhnou,“ vysvětlil Lumír Šašek pro MF DNES. Stejnı názor sdílí i praktickı dětskı lékař Daniel Dražan: „Spaní na břiše prokazatelně zvyšuje riziko SIDS. Spánek na boku sice není tak problematickı jako na břiše, ale riziko úmrtí na SIDS je při poloze na boku dvakrát vyšší než při poloze na zádech. Polohování na bok, které se někdy praktikuje v některıch porodnicích, nepřináší žádné vıhody a není doporučeno,“ varuje lékař na svıch stránkách.

Jako prevenci proti SIDS lékaři nedoporučují spaní v přetopené místnosti,  příliš polštářů a plyšovıch zvířat v postılce. Spaní ve společné posteli s rodiči se doporučuje pro upevnění citové a emocionální vazby, ale podle Hany Houšťkové skrıvá i velké nebezpečí.

Aby se předešlo zadušení dítěte v peřince, doporučují někteří odborníci takzvané „spací pytle“, které mají otvory na ruce a zapínají se na zip. Existuje také domněnka, že riziko SIDS snižuje dudlík v puse dítěte, kterı je alespoň malou bariérou mezi jeho tváří a matrací nebo peřinkou.

Chůvičky a monitory dechu náhlému úmrtí kojenců podle odborníků nezabrání.  „Rodičům však dodávají uklidňující pocit, že je dítě lépe zajištěno. Osobně monitory nezatracuji – vhodné jsou pro těžce nedonošené děti a děti s poruchou dıchání. Doporučila bych je silně psychicky stresovanım rodičům,“ řekla Hana Houšťková.