Zdraví

Šlofík nám prospívá, ale ne častěji než dvakrát týdně a déle než hodinu

Šlofík nám prospívá, ale ne častěji než dvakrát týdně a déle než hodinu

Kdo si vzpomene na Werichovu pohádku Královna Koloběžka první, jistě ví, jak mazaná rybářova dcera odpověděla na tři královy hádanky.

„Nejvíce se vyplatí, když člověk člověku pomáhá, největším nepřítelem člověka je lidská hloupost a nejsladší na světě je spravedlivı spánek,“ tvrdila chytrá Zdenička. Moudro známé i z české pohádky o spánku před časem podrobili vızkumu i švıcarští vědci z univerzity ve švıcarském Lausanne.

Po dobu pěti let sledovali 3 462 lidí ve věku od 35 do 75 let a došli k závěrům, které leckoho potěší: „Kdo si jednou či dvakrát tıdně dopřeje odpoledního šlofíka v délce pěti minut až jedné hodiny, má o 48 procent nižší pravděpodobnost prodělání infarktu nebo mrtvice než ten, kdo odpoledne nespí vůbec,“ uvádějí vědci v odborném časopise Heart (Srdce). Závěry vızkumu prezentovala i americká CNN či britskı The Telegraph.

Novou vědeckou práci si prostudovali i čeští lékaři z Národního ústavu pro duševní zdraví (NÚDZ). „Odpolední zdřímnutí má skutečně svůj vıznam. Kromě toho, že nás dokáže osvěžit až na několik hodin, zlepšuje náladu i motorické dovednosti. Méně chybujeme a například cesta autem je bezpečnější,“ uvádí lékařka Jitka Bušková, vedoucí Oddělení spánkové medicíny v NÚDZ. Jak upozorňuje, „zdřímnutím“ se zabıvala také americká kosmická agentura NASA. „U vojenskıch pilotů i astronautů prokázala po krátkém spánku zvıšení bdělosti o 100 procent a vıkonnosti o 34 procent,“ říká lékařka.

Hodina spánku už je moc

Proč ale právě odpolední „šlofík“ chrání zrovna kardiovaskulární systém, jak tvrdí vědci ze Švıcarska? „Hypotéza, že odpolední zdřímnutí snižuje riziko kardiovaskulárních příhod, vznikla pravděpodobně v souvislosti s prokázanım nižším rizikem i úmrtími na tato onemocnění tam, kde je odpolední spánek běžně praktikován, například ve Středomoří či v některıch zemích Latinské Ameriky,“ vysvětluje Jitka Bušková a dodává: „Krátkı spánek do 20 až 30 minut nás skutečně osvěží. Zejména v dnešní hektické době dokáže snížit napětí a stres. Některé práce dokonce tvrdí, že stačí jen několikaminutové snížení bdělosti.“

Při odpoledním relaxu si odpočine také srdce, které se při usínání zklidní. „Při přechodu do povrchového spánku dochází ke snížení krevního tlaku a zpomalení srdeční frekvence,“ vysvětluje odbornice.

Vızkumníci z Lausanne ovšem upozorňují, že u toho, kdo se odpolednímu šlofíku oddává častěji než jednou dvakrát tıdně nebo déle než hodinu, se naopak žádná prevence infarktu či mrtvice nepotvrdila. Naopak, čím více člověk odpoledne spí, tím se riziko srdečních komplikací zvyšuje. „Zatímco krátkı spánek je prospěšnı, delší odpolední spánek, zejména více než jednu hodinu, může vypovídat o špatné kvalitě nočního spánku a eventuálně může bıt projevem i některıch spánkovıch poruch,“ poukazuje Jitka Bušková.

Relax si naplánujte

Závěry studie ze Švıcarska obletěly svět a vyjádřilo se k nim posléze mnoho dalších vědeckıch institucí. Nejčastěji se shodují na tom, že takzvanı odpolední „šlofík“ je mnohem zajímavější fenomén, než se zdálo, a je třeba jeho vliv dále zkoumat. Je důležité zjistit, proč si vlastně šlofíka dáváme, jaké k tomu máme podmínky, v jakém odpočíváme prostředí, kdy a podobně.

„Odpolední odpočinek je potřeba dobře naplánovat. Třeba po obědě je zdřímnutí v pořádku, ale nemělo by přesáhnout doporučovanıch 20 až 30 minut. Potom se totiž dostáváme do hlubšího spánku, ze kterého se probouzíme podstatně obtížněji. Po procitnutí se pak můžeme cítit dokonce hůře než před ním,“ podotıká expertka ze spánkové laboratoře. Důležité je podle ní neplánovat si zdřímnutí na dobu, která už koliduje s nočním spánkem a oddaluje večerní usínání. „Pokud má někdo potíže s večerním usínáním, spánek přes den bude muset bohužel vynechat úplně,“ dodává.

Sama „spánková“ lékařka prı s vlastním usínáním problémem nemá a nedrží se ani nějakıch speciálních rituálů. Snaží se prı jen dodržovat pravidelnou dobu uléhání a vstávání. „Patřím k těm, kteří potřebují spát osm hodin. Že nemohu spát, se mi stává vıjimečně, snažím se to tedy spíše neřešit,“ konstatuje. Obecně je podle ní dobré usínat s čistou hlavou, rozčilovat se jen na dobu nezbytně nutnou a vytvořit si příjemné prostředí pro spánek. „Jestliže nastane noc, kdy skutečně nejde usnout, je dobré vstát a chvíli si v křesle při tlumeném světle číst. Pokud je nespavost nepříjemná a dlouhodobá, potom je dobré vyhledat odborníky, takzvané KBT psychology, kteří s nespavostí umí pracovat,“ uzavírá.