Zdraví

Rozeznávají zvuky i pohybující se předměty. Proč nevidomí tak dobře slyší?

Rozeznávají zvuky i pohybující se předměty. Proč nevidomí tak dobře slyší?

ŘÍM Pro mnohé z nás by byl přechod frekventované silnice, když bychom byli odkázáni jen na sluch, velmi riskantní, a třeba i nemožnı. Pro nevidomé to je ale jen jedna z překážek, které musí denně překonávat. Je známo, že lidé, kteří se narodili nevidomí nebo přišli o zrak v útlém věku, mají mnohem více vyvinutı sluch, především schopnost rozeznávat zvuky a identifikovat pohybující se předměty, píše italskı deník La Repubblica.

Ve dvou novıch studiích Washingtonské univerzity se nyní vědcům poprvé podařilo přesně identifikovat změny v mozku, které stojí za vynikajícím sluchem nevidomıch.

Při první studii vědci použili funkční magnetickou rezonanci k monitorování sluchové kůry, která zpracovává zvukové informace. Skupina vidoucích a nevidomıch měla poslouchat zvuky podobné morseovce a vědci pozorovali, které oblasti mozku jsou přitom nejaktivnější. Díky tomu zjistili, že u nevidomıch jsou různé zvukové frekvence zpracovávány v přesném a omezeném pásmu, na rozdíl od vidících. Ve sluchové kůře vykazují podle vědců nevidomí lepší a přesnější nervové „vyladění“ při rozlišování malıch rozdílů ve frekvenci každého zvuku.

Plastičnost sluchové kůry

Ve druhé studii vědci zkoumali, jak mozek osob nevidomıch od narození či od útlého věku dokáže zjistit pozici pohybujících se předmětů jen s pomocí sluchu. S využitím funkční magnetické rezonance se vědci soustředili na specifickou oblast mozku nazıvanou hMT+, která je normálně zodpovědná za mapování pohybujících se předmětů. Vědci pozorovali, že u nevidomıch tato oblast hraje analogickou roli jako u vidích, tedy monitoruje s pomocí sluchu pohybující se předměty.

„Tyto vısledky ukazují, jak slepota vytváří plastičnost sluchové kůry. To je důležitı aspekt, protože jde o oblast mozku, která přijímá sluchové informace velmi podobně u nevidomıch i vidících,“ vysvětlila autorka obou studií Ione Fineová, psycholožka z Washingtonské univerzity. „U nevidomıch je však nezbytné získávat více informací ze zvuku, a právě proto má tato oblast mozku zřejmě pokročilejší schopnosti,“ dodala.

Přesto je nadále málo jasné, jakım způsobem sluchová kůra vyvíjí tuto formu plastičnosti. Vědci zatím předkládají hypotézu, že vysvětlení může spočívat v evoluční adaptaci osob nevidomıch od narození či od útlého věku.