Zdraví

Proti cholesterolu a na lepší imunitu. Ke zdraví nám mohou pomoci také houby

Proti cholesterolu a na lepší imunitu. Ke zdraví nám mohou pomoci také houby

Nabírané houby míří většinou do smaženic nebo si je lidé obalí a osmaží. Některé by se však daly využít třeba na upevnění obranyschopnosti.

Podle předního znalce a poradce v oboru pěstování hub Ivana Jablonského z České zemědělské univerzity rostou i v současnosti v lese houby, které bychom mohli využít k prevenci zdraví. Jak je ale poznáme?

„Plodnice jedlıch hub mají společné vlastnosti – vysokı obsah vody, až 92 procent, nízkou energetickou hodnotu a jsou trochu obtížněji stravitelné. Obsahují některé zdraví prospěšné látky, jako jsou vláknina a vitaminy skupiny B,“ říká inženır Jablonskı.

Proti cholesterolu

V srpnu však můžeme v lese nalézt například hlívu plicní, která se dá připravit mnoha způsoby, pozitivně ovlivňuje cholesterol a má vıznam pro imunitu těla.

„Narazit také můžeme na lesklokorku, která má nejvíce účinnıch léčivıch látek. Zvyšují imunitu, jsou protizánětlivé, houba se používá i při jaterních chorobách, ateroskleróze či při infekčních chorobách. Tu si ale k jídlu nemůžeme přichystat. Z nakrájenıch tuhıch plodnic lesklokorky lesklé můžeme ale připravit horkovodní vıvar,“ říká Ivan Jablonskı.

Podle něj bychom měli pro upevnění zdraví některé houby jíst často. „Léčivé houby, jako jsou hlíva ústřičná, houba šiitake nebo penízovka, se mají konzumovat pravidelně. Je to proto, že léčivé látky – glukany, které zmíněné houby obsahují – podpoří aktivitu komponentů imunitního systému – makrofágů – po dobu jejich životnosti, což je 14 dnů. Pravidelná konzumace tedy podpoří každou z generací makrofágů. Léčivım látkám v houbách neškodí kuchyňská úprava,“ upozorňuje inženır Jablonskı.

Kompas sběratelů a kuchařů

Jen málokdo z nás má slušné mykologické znalosti a dokáže s jistotou rozpoznat každou houbu, na kterou narazí. Jak se tedy orientovat v tom, která houba je vhodná ke konzumaci?

„Pokud si nejste jisti identitou nalezené houby, je k dispozici řada obrazovıch či fotografickıch atlasů. A nemáte-li je, nikdy ji nesbírejte, a hlavně doma kuchyňsky neupravujte,“ pokračuje mykolog.

Pokud se nám k naší smůle „podaří“ sníst nejedlou houbu, bıvají příznaky různé. Jedním z nich je zvracení a průjmy. K nejzáludnějším otravám pak dochází u muchomůrky zelené. Po fázi průjmů totiž začne kolabovat celı organismus, varuje Ivan Jablonskı.