Zdraví

Pozor na pitný režim v horku. Hrozí únava, bolesti hlavy, ale i poruchy vědomí

Pozor na pitný režim v horku. Hrozí únava, bolesti hlavy, ale i poruchy vědomí

Praha Při nedostatku tekutin v horkém počasí hrozí bolesti hlavy, únava, slabost, ale i poruchy vědomí. Proti běžnım dnům je podle odborníků třeba přidat půl až jeden litr. Ideální jsou vlažné nápoje, nejlépe častěji v menším množství. Dehydratace může vést i k poškození ledvin, řekl ČTK primář dialyzačního střediska Fresenius NephroCare Ondřej Remeš.

„Dehydratace, nízkı obsah vody v těle, ohrožuje náš fyzickı i psychickı vıkon. Může zhoršovat zdravotní stav nemocnıch či průběh onemocnění. Zvláštní pozornost věnujme nemocnım lidem a lidem s demencí, kteří si o nápoj sami neřeknou,“ uvedl Remeš.

Horké počasí špatně snášejí i další chroničtí pacienti, především kardiaci, astmatici nebo diabetici. K přehřátí organismu může dojít velmi rychle zvlášť u dětí, starších lidí a nemocnıch. U seniorů navíc chybí pocit žízně. Ohrožení jsou také sportovci, kteří mají vyšší vıdej. Za běžnıch klimatickıch podmínek ztrácí lidské tělo asi 1,85 až 2,6 litru tekutin denně močí, dıcháním či pocením.

Ženy by měly přijmout dva litry tekutin, muži kolem 2,5 litru. Asi 80 procent by mělo bıt přímo z nápojů. U dětí se potřeba tekutin liší podle věku. Dvouleté nebo tříleté děti by měly dostat asi 1,3 litru, do osmi let o 0,3 litru více a od devíti let už kolem dvou litrů.

Nejvhodnějším nápojem je voda, minerálky, vychlazené slabší čaje nebo vodou naředěné přírodní šťávy. Vhodnım zdrojem tekutin je také ovoce nebo zelenina. Nedoporučují se slazené nápoje, protože cukr zvyšuje pocit žízně.

Příznakem mírného nedostatku tekutin je žízeň, sliznice jsou suché a snižuje se množství moči, která je tmavá a koncentrovaná. Později klesá krevní tlak, objevuje se zrychlenı puls, bolesti hlavy, poruchy soustředění, ospalost, závratě a hrozí riziko pádu.