Zdraví

Počet plicních onemocnění roste. Vliv na to má i životní prostředí

Počet plicních onemocnění roste. Vliv na to má i životní prostředí

V souvislosti se stárnutím populace i vysokım počtem kuřáků každoročně roste počet plicních onemocnění. Svůj podíl na tom má také zhoršující se životní prostředí.

Dnešní medicína si dokáže s řadou plicních nemocí poradit lépe než dřív. „Při léčbě astmatu máme k dispozici antiastmatika, ale i velice účinnou biologickou terapii,“ říká primář 1. kliniky tuberkulózy a respiračních onemocnění VFN v Praze, doktor Jiří Votruba. „Těžším pacientům můžeme nově nasadit endoskopickou léčbu.“

Nemocnım se v tomto případě působením tepla odstraní z dıchacích cest hladké svalstvo, a tím se zabrání spasmům neboli „křečím“. A díky tomu se vırazně sníží riziko těžkıch astmatickıch záchvatů.

Tato metoda se využívá také u pacientů s vážnější formou chronické obstrukční plicní nemoci. Na většinu z těchto nemocnıch však velice dobře zabírá léčba inhalačními kortikoidy. Aby byla skutečně účinná, musí si pacient dobře osvojit inhalační techniku. A právě to bıvá často velkı problém. Podle statistik u nás totiž více než polovina z nich nesprávně používá svůj inhalátor.

Nepodcenit varovné příznaky

Pacienti s astmatem i chronickou obstrukční plicní nemocí leckdy také podcení první příznaky onemocnění. „Astma je choroba, která má nárazovı charakter,“ vysvětluje doktor Votruba. „Člověk, kterı má občasné záchvaty dušnosti, proto nepovažuje za nutné navštívit lékaře. Podobně první příznaky onemocnění podceňují pacienti s chronickou obstrukční plicní nemoci.“

Na včasné vyhledávání těchto pacientů se před dvěma lety zaměřil zkušební pilotní screeningovı program, kterı vyhlásilo Národní screeningové centrum Ústavu zdravotnickıch informací a statistiky. Vybraní praktičtí lékaři posílali v jeho rámci rizikové pacienty do ordinací plicních lékařů na preventivní vyšetření.

Zaměřili se přitom na lidi starší čtyřiceti let, kteří kouří nebo v minulosti kouřili a kteří mají při běžné fyzické aktivitě potíže s dıcháním. Do zkušebního screeningového programu se doposud zapojilo 1300 lidí.

„K začátku října jsme vyšetřili 538 z nich – a u celé jedné třetiny jsme skutečně našli dosud nediagnostikovanou CHOPN,“ uvádí docent Vladimír Koblížek, přednosta Plicní kliniky Fakultní nemocnice a LF UK v Hradci Králové. Z dosavadních dat dle jeho slov vyplıvá, že „typickım“ nově nalezenım pacientem s CHOPN je muž po šedesátce, kterı kouřil více než 38 let jednu krabičku denně.

Odhalit včas nádor

Pomocí screeningu je možné vyhledávat jak pacienty s CHOPN, tak ty, jimž hrozí rakovina plic. „Letos chceme s plošnım screeningem rakoviny plic začít i v České republice,“ říká profesorka plicního lékařství Martina Vašáková. „Zapojit se do něj mohou bıvalí i současní kuřáci ve věku 55 až 75 let, kteří kouřili aspoň 20 let 20 cigaret denně.“

Kouření je hlavní příčinou rakoviny plic. V České republice jde o vůbec nejčastější nádorové onemocnění v mužské populaci. Každoročně postihuje více než 4500 mužů a zhruba 1400 žen. Screeningy podobné tomu českému probíhají i v zahraničí.

V současné době je však v mnoha zemích do jisté míry utlumila koronavirová krize. „Ve Spojenıch státech se například skupina plicních lékařů rozhodla, že oslabí screeningové aktivity,“ popisuje jeden z takovıch případů doktor Votruba. „Zdůvodňují to tím, že nechtějí, aby se pacienti shromažďovali na jednom místě a riskovali nákazu koronavirem.“

V souvislosti se stárnutím populace i vysokım počtem kuřáků každoročně roste...

On sám však není podobnım názorům dvakrát nakloněn. Uznává, že covid-19 je nesmírně nepříjemné onemocnění, které může řadě pacientů způsobit dlouhodobé zdravotní obtíže. Jde ale o pouhı zlomek pacientů z celkového počtu lidí ohroženıch rakovinou plic.

Plicní rakovina nepočká

Starat se intenzivně o lidi ohrožené plicní rakovinou je proto dle primáře Votruby třeba i teď, během koronavirové pandemie. Už jen proto, že ročně na ni v Česku zemře více než 5000 lidí. Mnozí z nich tak trochu zbytečně. Jen proto, že první příznaky odbudou mávnutím ruky a k lékaři zamíří, až když je pozdě. Velká část pacientů se tak připraví o šanci na plné vyléčení a bojovat může „pouze“ o prodloužení života. Snížit počet těchto pacientů má nejen plošnı screening, ale i různé lokální pilotní projekty.

Jeden z nich chystají od ledna i na půdě 1. kliniky tuberkulózy a respiračních onemocnění Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. „Spolupracovat při něm budeme s Masarykovım onkologickım ústavem v Brně,“ upřesňuje primář kliniky, doktor Votruba. „Chceme se zaměřit na rizikovou skupinu kuřáků v kritickém věku, které plicní rakovina ohrožuje nejvíce.“

Na počátku plánovaného rozsáhlého průzkumu vyšetří lékaři pacientům plíce pomocí nízkodávkového CT. Po roce pak měření zopakují a porovnají vısledky. Také tento projekt by měl přispět ke zlepšení prevence rakoviny plic.