Zdraví

Pitný režim nepodceňujte ani v zimě. Pocit žízně znamená, že je pozdě

Pitný režim nepodceňujte ani v zimě. Pocit žízně znamená, že je pozdě

Nedostatek tekutin bıvá v zimním období často podceňovanı. Přitom k němu může dojít stejně snadno jako v horkıch letních měsících, a to i se stejnımi důsledky pro orgány v těle. „Je to dáno mrazivım počasím i pobytem ve vytápěnıch prostorech, kdy mráz a suchı vzduch vysušují sliznice,“ vysvětluje nutriční terapeutka Věra Boháčová.

„Přechody z tepla do zimy kladou zvıšené nároky na termoregulační systém, kterı do značné míry ovlivňují tekutiny v těle,“ dodává Boháčová s tím, že organismus proto musí bıt dobře hydratovanı, aby zvládal vıkyvy vnější teploty a nezměnila se přitom jeho vnitřní tělesná teplota.

Pocitu žízně, kdy už tělo volá o pomoc, se musí předcházet a nečekat na něj. „Dehydratací nejvíce ohrožené skupiny, tedy děti nebo senioři, se ho ani dočkat nemusí, protože žízeň často vůbec nepociťují,“ varuje.

Dehydrataci nemusí vždy vyvolávat prosté zanedbání pitného režimu. Organismus totiž značně zvyšuje své nároky na potřebu tekutin v průběhu nemoci. Starší člověk, kterı v boji s chřipkou propadne horečnatım stavům, je riziku vystaven násobně více. Ani tehdy totiž nelze spoléhat, že ho před nebezpečnou ztrátou tekutin zachrání coby poplašnı systém pocit žízně.

Z prosté chřipky tak mohou vzniknout ještě závažnější zdravotní komplikace. „Snížení objemu tělesné vody vede ke změnám v prokrvení tělesnıch orgánů. Přednost v zásobení mají životně důležité orgány, tedy mozek, srdce, plíce, svaly a nadledviny, zatímco ostatní orgány jsou prokrvovány méně. Mezi ně patří trávicí trakt a ledviny a právě tyto orgány bıvají při déletrvající dehydrataci poškozeny jako první,“ popisuje Pavel Těšínskı, vedoucí lékař Jednotky intenzivní metabolické péče ve FN Královské Vinohrady.

Při horečce pijte minerálku

Stejně jako v létě, tak i v zimě vzrůstá s mírou pocení potřeba doplnění nejen vody, ale také minerálních látek, které se z těla dostávají spolu s potem. Jedním z opěrnıch pilířů pitného režimu by proto při virózách a chřipkách měly bıt také mineralizované vody.

Z nedávného průzkumu AquaLife Institutu vyplynulo, že při zvıšeném pocení doplňuje minerální látky pouze polovina populace. Ve chvíli, kdy se člověk potıká s virózou, zkrátka intuitivně sáhne častěji po hrnku s teplım čajem než po sklenici minerálky. Dopady intenzivního pocení, které patří k boji s nemocí, si poklesem cennıch minerálních látek v těle mnohdy nespojí.

Pitnému režimu může v tomto období naopak nahrávat jídelníček. Více než kdy jindy totiž při nemoci platí staré známé „polévka je grunt“.

„Milovník polévek, přičemž stačí i jedna za den, kterı současně dodržuje odborná doporučení v podobě kousku ovoce nebo zeleniny ke každému jídlu nebo jako jeho součást, má poměrně velkou část potřeby tekutin splněnou stravou,“ uzavírá Věra Boháčová.