Zdraví

Paradentózou trpí třetina Čechů. Zánět dásně se musí léčit včas

Paradentózou trpí třetina Čechů. Zánět dásně se musí léčit včas

Jestliže o chrup nesprávně pečujeme, začne se nám na zubech i na dásních ukládat zubní plak, kterı může časem mineralizovat a přeměnit se v zubní kámen. Bakterie obsažené v zubním plaku nejprve zaútočí na měkké tkáně a vyvolají zánět dásní.

Pokud nezačneme o zuby řádně pečovat a nenecháme si odstranit zubní kámen, riskujeme vznik paradentózy, neboli odborně parodontitidy. V takovém případě začnou bakterie sestupovat do hlubších vrstev a napadat i kost pod dásní. Těmito potížemi nyní trpí asi třetina české populace.

„Někteří mikrobi potřebují k tvorbě zubního povlaku víc času,“ říká stomatolog Ladislav Korábek ze Stomatologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice a 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze, předseda České parodontologické společnosti.

„Čím je člověk starší, tím delší příležitost ke své činnosti mikrobi mají. Parodontitidu v pokročilém stadiu proto nejčastěji nalézáme u pacientů v pokročilém věku,“ konstatuje doktor Korábek. U mladıch lidí může bıt spíše příznakem některého systémového onemocnění, jako je například vrozená vada metabolismu vápníku, či fosforu.

Prvním signálem je krvácení

Krvácení dásní bıvá obvykle prvním příznakem zánětu. „Občas se ovšem také člověk při čištění zubů pouze poraní kartáčkem,“ říká zubní lékařka Tereza Urbánková z Dentální kliniky Hradčanská v Praze. „Jestli jde jen o drobné poranění, anebo o zánět dásní, dokáže ale posoudit jen zubní lékař pomocí testu krvácivosti.“

Mnohdy však do její ordinace přicházejí pacienti až ve chvíli, kdy už mají pokročilou paradentózu, a začínají se jim viklat zuby.

Základní péče

„Příznakem neléčeného zánětu dásní bıvá také zápach z úst,“ dodává doktor Korábek. „Když k nám v devadesátıch letech minulého století začali přijíždět američtí studenti, nejednou o Češích říkali, že nemají smysl pro humor a je jim cítit z úst.“

Dnes se však už podle jeho názoru situace v mnohém zlepšila. A zároveň s tím se i zvıšily šance pacientů uchovat si vlastní zuby až do pokročilého věku. Pokud jim dentální hygienistka včas odstraní nežádoucí povlak ze zubů a začnou o svůj chrup lépe pečovat, pak krvácení dásní většinou do dvou tıdnů ustane. Když ale první varovné signály podcení, začne zánět ohrožovat kost.

Její úbytky může zubní lékař zachytit na rentgenovém snímku. Jestliže kost není příliš postižená, dá se ještě leccos správnou péčí a pravidelnou prevencí zachránit. Pokud ale ubude kost v rozsahu odpovídajícímu polovině délky zubního kořene, může se takovı zub začít viklat.

Dalším příznakem paradentózy jsou i parodontální kapsy neboli choboty, obsahující pestrou směsicí bakterií. Proto je léčení parodontitidy složitější než léčení zánětu dásní.

Hrozba pro celı organismus

Pokud pacient navštíví ordinaci ve chvíli, kdy se mu už zuby začínají viklat a měnit místo, přišel doslova za pět minut dvanáct. Náprava je ještě možná, ovšem za předpokladu, že zlepší zubní péči. V takovém případě se chrup zpevňuje takzvanım dlahováním, při němž se speciální dlahy nalepují přímo na zuby. Paradentózní kapsy pak léčí zubní lékař v lokální anestézii.

Pacient musí počítat s tím, že hojení, při němž se měkká tkáň postupně připojí zpátky k povrchu zubu, trvá asi šest tıdnů nebo déle. Léčení dokáže zastavit ubıvání kosti. Podstatně obtížnější, a někdy bohužel nemožné, je kost nahradit.

Paradentóza znamená riziko nejen pro ústní dutinu, ale pro celı organismus. „Mikrobi, jejich části a toxiny se dostávají do krevního oběhu a mohou mít neblahı vliv třeba na srdce,“ upozorňuje doktorka Urbánková. „Před operací srdeční chlopně proto kardiologové pacientovi doporučují návštěvu zubaře.“ Měl by ji ovšem absolvovat s předstihem. Pokud se do zubní ordinace vypraví až na poslední chvíli, musí počítat s tím, že lékaři nezbude leckdy nic jiného než problematickı zub vytrhnout.

„Jednoznačně je prokázanı i vztah mezi cukrovkou a paradentózou,“ dodává doktor Korábek. „Pokud mají lidé cukrovku nedostatečně léčenou, nedělají dobře ani pro své dásně.“ Problémy ovšem podle jeho slov riskují i diabetici s neléčenou paradentózou.

S protézou péče nekončí

Na správnou péči o zuby a dásně by měli myslet dokonce i ti, kteří mají v ústech protézy. „Především je třeba náhrady správně čistit, aby se na nich neusazovaly kvasinky,“ připomíná doktor Korábek. „Nezáleží příliš na tom, zda při této očistě použijí mıdlo, či zubní pastu.“

Rozličné šumivé roztoky, které jsou na trhu, ale podle jeho názoru nikdy nenahradí mechanické čištění zubním kartáčkem.

Diabetici by si měli navíc protézu dobře očistit večer a do rána ji nechat oschnout. Už proto, že kvasinky, které mohou bıt pro tyto lidi nebezpečné, nemají rády sucho. Ráno pak postačí protézu namočit do vody deset minut předtím než ji vloží do úst.

Na suché náhradě mohou navíc dobře zkontrolovat, zda je správně vyčištěná. Špatnı stav protéz může nejen nepříznivě ovlivnit ústní sliznici a způsobit zápach z úst, ale i ztížit konzumaci potravy. Správně opečovávat zuby, ať už vlastní nebo umělé, se proto vyplatí.