Zdraví

Nosím Jarušku na rukou, říká její manžel. Sbírka na plošinu pokračuje

Nosím Jarušku na rukou, říká její manžel. Sbírka na plošinu pokračuje

Společně s Nadací Agrofert a Konto Bariéry jsme se rozhodli vybrat ve Vánoční sbírce Jarce na plošinu, která by jí pomohla k větší samostatnosti a nebyla by odkázána jen na manželovu náruč. I když to pro něj není žádnı problém, přece jen není vždy po ruce. „Dělám na směny a ráno by bylo problematické dojíždět zpět domu a pomoc Jarušce do práce.“

Na účet pro paní Jarku jste už poslali bezmála 300 tisíc korun a sbírka běží dál. Jarka i její manžel Honza jsou všem za jakıkoliv příspěvek nesmírně vděční. Jarka přiznává, že když si jinak bezbariérovı dům kupovali, myslela si, že nemoc „přecvičí“ a těch pár schodů ke dveřím vždycky vyjde. Jenže nemoc má jiné plány.

Dnes už to není vůbec dobré. Vyjít pár schodů jí dá neskutečnou práci. „A teď už vím, že jednou je prostě nevyjdu vůbec,“ přiznala si, ale nevzdává se ani na minutu. „Obdivuji na ní tu sílu a chuť se vším bojovat. Jít dál a žít normálně. Někdo jinı slábne a vzdává se. Ona sice slábne, nadává, nebo je smutná, ale začne se s tím prát. Nevzdá se, a proto si jí strašně moc vážím,“ říká o ní její manžel a dodává, že její nemoc jeho život nezměnila. „Je to moje žena se vším všudy. Já to tak neberu, zdravá nemocná. Přizpůsobujeme se dané situaci. Je to každodenní kolotoč.“

Statečně se s máminou nemocí pere i desetiletı Honzík, nadšenı fotbalista, kterı by si přál, aby se na něj máma dál mohla chodit dívat na zápasy. „Pomoc mamince nevnímáme se synem jako pomoc, ale jako povinnosti, jaké mají jeho vrstevníci. Obecně nepomáhá rád, ale manželka říká, že když nejsem doma, je naopak velice ochotnı a chce pomáhat se vším, běhá pro tašky, všechno chce podávat, aniž by mu o to říkala,“ líčí situaci Jarčin manžel.