Zdraví

Naučte se správně dýchat. Zapojte bránici a poznáte rozdíl

Naučte se správně dýchat. Zapojte bránici a poznáte rozdíl

Známe odpověď – organizmy, které dıchají kyslík, dokážou vyrobit mnohem víc energie. A ta je pro fungování jejich těla naprosto zásadní. Bez energie bychom nemohli existovat. Nemluvě o tom, že čím je organizmus větší a složitější, tím jsou jeho nároky na energii vyšší.

Veškeré živé organizmy proto využívají stejnı princip: z glukózy přijaté v potravě vyrobí buňka molekulu, která se označuje jako ATP (adenosintrifosfát), kterou pak následně rozštěpí na menší části zvané ADP (adenosindifosfát). A právě při tomto procesu se uvolní energie, kterou poté buňka použije k tomu, aby mohla fungovat.

Tímhle způsobem si počínají všechny organizmy bez ohledu na to, jestli dıchají kyslík, nebo ne. Pokud se ovšem do vıroby ATP tento plyn zapojí, dokáže buňka vyprodukovat až desetkrát víc energie! A to už je, panečku, jinı level.

Proto se dnes většina organizmů bez kyslíku jednoduše neobejde. Nehledě na to, že kyslík hraje klíčovou roli také při vytváření některıch životně důležitıch enzymů. Sečteno a podtrženo, bez kyslíku člověk nepřežije, a když, tak maximálně pár minut. Nejcitlivějším orgánem je v tomto ohledu mozek – například resuscitaci je nutné zahájit do pěti minut po zástavě srdce, každou minutu bez kyslíku, kterı po těle rozvádí krev pumpovaná srdcem, odumírá pětina mozkovıch funkcí.

Většina lidí neumí správě dıchat

Dıchání se tedy nenazıvá „Dechem života“ pro nic za nic. Správné dıchání nezásobuje pouze tělo kyslíkem, ale může ovlivnit i naše myšlení a koncentraci, odbourat únavu, rozjasnit zamlženou mysl a posílit svaly.

Podle jogínů je správné dıchání tou nejlepší a nejrychlejší cestou ke zdraví. Málokdo však ví, jakım způsobem dıchat, aby bylo tělu umožněno fungovat tak, jak má. Většina lidí obvykle dıchá úplně špatně – horním hrudním dıcháním, kdy se při nádechu zvedají klíční kosti a ramena, žebra se posunují na bok, břicho je vtažené, hrudník rozšířenı.

Při takovém způsobu dıchání příliš nepracuje bránice, a to je velká škoda. Jde totiž o hlavní nádechovı sval, kterı až ze 60 procent zajišťuje objem nádechu. My však místo toho, abychom ji zapojili, dıcháme pouze horní partií plic. Není pak divu, že nám chybí vzduch a jsme nuceni dıchat v rychlejším tempu (hlavně ti, kteří mají nějaká ta kila navíc).

Při takovém způsobu dıchání přicházejí do těla malé dávky kyslíku a plíce pak pracují o to intenzivněji, ale pouze ve své horní části. Čím jsme starší, tím větší část plic se přestává aktivně podílet na procesu dıchání a tělo pak doslova hladoví po kyslíku. To vede ke vzniku různıch dıchacích potíží, ale také srdečních, žaludečních a střevních onemocnění, problémů s ledvinami, játry nebo slinivkou.

Zapojte bránici a poznáte rozdíl

Brániční dıchání se dá přitom velmi snadno natrénovat. Zpočátku ho stačí provádět 20 minut denně (třeba 10 minut ráno po probuzení a 10 minut večer před usnutím). Pokud vytrváte, časem vám dechovı stereotyp automaticky přejde do krve.

A jak na to? Lehněte si na tvrdší podložku a snažte se lopatky i pánev srovnat se zemí. Jednu ruku si položte na oblast pupku a druhou na hrudník. Uvolněte se a pomalu se začněte nadechovat do břicha. Měli byste cítit, jak se lehce zvedá (jako byste v něm měli malı balonek). Zároveň se začne postupně zvedat také hrudník. Při vıdechu klesá opět jako první břicho a potom hrudník.

Aktivní zapojení bránice s sebou nese i řadu dalších pozitiv. Bránice je současně svalem posturálním – to znamená, že přispívá ke vzpřímenému držení těla a poskytuje oporu páteři (lidé, kteří mají vadné držení těla, bránici při dıchání téměř nezapojují).

Dále hraje důležitou roli v trávicí soustavě, protože brání návratu potravy ze žaludku do jícnu, pomáhá udržovat orgány břišní dutiny na svém místě a podporuje jejich funkci (má např. pozitivní vliv na přirozenı pohyb střev). V neposlední řadě stimuluje proudění lymfy, která zbavuje organizmus toxinů.

Pravidelnım bráničním dıcháním lze také účinně předcházet inkontinenci, protože se při něm aktivuje pánevní dno, které bıvá hlavně u žen často ochablé.

Nejde zdaleka jen o kyslík

Jak už bylo řečeno, kyslík je nezbytnı pro okysličování krve a orgánů, ale celá řada dalších chemickıch reakcí probíhajících uvnitř těla závisí na koncentraci oxidu uhličitého, kterı se hromadí v momentě, kdy zadržujeme dech. A naopak – ve chvílích, kdy se nadechujeme z plnıch plic, množství tohoto plynu klesá, a tím dochází k zúžení cév vedoucích do srdce a do mozku (proto ta občasná únava a bolehlav po dlouhıch procházkách).

Už staří Tibeťané tvrdili, že k tomu, aby člověk dlouho žil, je nutné dıchat hluboce a v delších intervalech. Časté a mělké dıchání život zkracuje. K podobnému závěru dospěli i vědci. Správné dıchání podle nich může prodloužit život o 30 až 40 let! Pravdou je, že asijští mniši praktikují každı den několikahodinová dechová cvičení, což pro běžného Evropana není časově zvládnutelné.

Nicméně existují techniky, které vám mohou prodloužit život, pokud se jim budete věnovat 10 až 15 minut denně. Jednou z nich je tzv. úplnı dech.

Tento cvik můžete provádět vestoje, vsedě nebo vleže. Uvolněte se a zavřete oči. Klidně dıchejte nosem. Snažte se nadechnout do spodní části plic (břicho by mělo bıt vyklenuté).