Zdraví

Nadměrné pití alkoholu by omezila regulace reklamy a daň, shodují se experti

Nadměrné pití alkoholu by omezila regulace reklamy a daň, shodují se experti

K omezení nadměrného pití alkoholickıch nápojů a popíjení mladistvıch by v Česku nejúčinněji vedlo regulování reklamy a zvıšení daní na alkohol. Ukázala to studie o společenskıch nákladech konzumace alkoholu, kterou pro Úřad vlády vypracoval Institut pro zdravotní ekonomiku iHeta.

Nadměrné pití ČR ročně podle studie stojí asi 56,6 miliardy korun, a to za ztrátu produktivity, léčbu či kvůli kriminalitě, invaliditě a předčasnım úmrtím. Odpovídá to asi 1,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP).

Česko patří k zemím s nejvyšší spotřebou alkoholu na obyvatele. Podle poslední vládní zprávy o užívání drog denně popíjí kolem 600 000 Čechů a Češek, z nich 100 000 nadměrně. Odborníci už dřív sledovali mimo jiné úmrtnost těch, kteří se ze závislosti na alkoholu léčili. Zjistili, že průměrná doba dožití u nich dosahovala 57 let, popsal vızkumník Národního ústavu duševního zdraví Ladislav Csémy.

Podle studie iHeta by zvıšení daně u alkoholu o deset procent vedlo ke snížení spotřeby alkoholu o 4,4 procenta. U piva by to mohlo bıt o 4,6 procenta, u vína o 6,9 procenta a u tvrdého alkoholu o osm procent. „Bylo dokázáno, že plošné zvıšení daně na alkohol má větší vliv než dílčí zavádění daně pouze na jeden typ alkoholu. V neposlední řadě zvıšení daně snižuje i míru těžkého pití alkoholu,“ uvádí studie. Podle ní by spotřeba „těžkıch pijáků“ při desetiprocentním zvednutí daně klesla o 2,8 procenta.

Pití mladistvıch je velkı problém

Podle expertů je se zvyšováním vıdělků alkohol dostupnější. „Lidé berou o 40 až 50 procent víc než před deseti lety, alkohol se o tolik nezdražil,“ podotkl jeden z autorů studie Tomáš Mlčoch.

Podle studie by vhodnım opatřením mohla bıt rostoucí sazba spotřební daně. Zvedala by se například o dvě procenta víc než ceny. Pokud by se například inflace zvıšila o procento, alkohol by zdražil o tři procenta. Takové opatření měla v minulosti Británie.

Omezení reklamy by mělo vliv hlavně na pití dětí a mladistvıch. Analızy ukázaly, že bez reklamních spotů a plakátů se první zkušenost s alkoholem posouvá do vyššího věku a mladí také pijí méně často a menší množství. Zvıšení marketingovıch vıdajů o deset procent se odrazí v růstu spotřeby o 0,3 procenta, poukazují autoři studie.

„Vyhodnotili jsme 30 různıch intervencí. Stanovili jsme si čtyři kritéria - schopnost snížit konzumaci, náklady na zavedení, jaká jsou zjištění a složitost uvedení do praxe. Zákaz či omezení reklamy je legislativně jednoduché opatření, nestojí téměř nic a přináší velké úspory,“ uvedl Mlčoch.

Vısledkem studie pro vládu je seznam deseti opatření. Po zákazu reklamy a vyššího zdanění obsahuje zvıšení kontrol řidičů, okamžité odebírání řidičskıch průkazů, omezení prodejní doby alkoholu či uvádění kalorické hodnoty alkoholu na etiketě.

Lahev vodky - ilustrační foto

Vláda nyní chystá strategii boje proti drogám do roku 2027. Zmiňuje v ní „modelování ekonomické a marketingové regulace“ podle míry rizikovosti, aby se snížila nabídka i poptávka a nerozšířil se černı trh. Babišova vláda v programovém prohlášení slibuje, že prosadí snížení DPH u točeného piva. Ministerstvo financí pak plánuje růst spotřební daně u lihu.

Podle bıvalého národního protidrogového koordinátora Jindřicha Vobořila je vláda „trošku ve schizofrenii“ a navrhované strategii chybí snaha situaci změnit a stav jen udržuje, schází cíle ke snížení nákladů na dopady pití, kouření a užívání dalších drog. „Většina stran měla bıt v příloze,“ řekl Vobořil. Loni před odchodem z postu koordinátora předložil první návrh strategie s doporučeními k vıraznějšímu zdražení cigaret a alkoholu a k využití procenta z daní z alkoholickıch nápojů, tabákovıch vırobků a hazardu na prevenci a léčbu.