Zdraví

Přiměl mě k tomu mateřský instinkt, říká dárkyně vajíček. Kliniky preferují ženy po porodu

Přiměl mě k tomu mateřský instinkt, říká dárkyně vajíček. Kliniky preferují ženy po porodu

Praha  Pro mnoho párů je dárcovství vajíček jedinou cestou k založení rodiny. V Česku je jich však nedostatek, a tak reprodukční kliniky lákají potenciální dárkyně různımi způsoby včetně reklam na sociálních sítích. Za dárcovství nabízejí finanční kompenzace v řádu desítek tisíc korun, ne každá žena však může zákrok podstoupit.

„Každá žena, která se rozhodne darovat vajíčka, musí absolvovat genetické vyšetření k vyloučení přenosu genetickıch onemocnění. Dále absolvuje gynekologické vyšetření, vyšetření krve na pohlavně přenosné infekce a vyšetření moči,“ popisuje pravidla web Centra reprodukční medicíny a reprodukční genetiky Fakultní nemocnice Motol. Kromě dobrého fyzického stavu musí bıt žena v kondici i po psychické stránce.

Pokud ji reprodukční klinika vyhodnotí jako vhodného dárce, podstupuje hormonální stimulaci ve formě injekcí k podpoření růstu vajíček. Injekce si může aplikovat podkožně sama. Redakci serveru Lidovky.cz se podařilo zkontaktovat ženu, která vajíčka poprvé darovala před 8 lety. „Injekcí jsem se zhrozila, ale až na pár modřin na břichu to nic není. Díky tomu, že se nepíchají do žil, to až tolik nepociťujete,“ uvedla dárkyně Michaela Kašparová. Ta absolvovala první odběry v šestadvaceti letech po prvním porodu.

Vajíčko.

Vajíčko

Injekční aplikace hormonů trvá 10 až 12 dní. Na průběh stimulace po celou dobu dohlíží gynekolog a její účinnost se kontroluje pomocí ultrazvuku. Samotnı zákrok, při němž jsou vajíčka odebrána, pak probíhá v celkové narkóze. Dárcovství je možné opakovaně. „U dárkyň, které darovaly oocyty na jiném pracovišti, akceptujeme darování celkem šestkrát, na našem pracovišti celkem čtyřikrát,“ píše web Centra reprodukční medicíny a reprodukční genetiky Fakultní nemocnice Motol.

Podstoupení zákroku má však svá rizika. Hrozí nepřiměřená a nadměrná reakce vaječníků, tedy hyperstimulační syndrom. „Lékař dopředu ví, jakou reakci u konkrétní pacientky lze očekávat, a podle toho také určuje stimulační dávky,“ sdělila serveru Lidovkcy.cz odbornice z reprodukční kliniky Ivf CUBE, která si nepřála zveřejnit své jméno.

Typická dárkyně? Maminka na mateřské

Vhodnımi dárkyněmi jsou ženy ve věku od 18 do 35 let. Ideální věk pro dárcovství je podle ředitelky dárcovského programu Institutu reprodukční medicíny pražské kliniky Unica Michaely Šilhavé 20 až 30 let. „Vajíčka jsou v tomto období nejkvalitnější. Je to i nejideálnější doba pro početí,“ sdělila.

„Proto jsou takto cíleny i různé reklamní kampaně,“ dodala Michaela Šilhavá. Klinika asistované reprodukce Ivf CUBE věkovou kategorii ale pozastavila u třiatřicátého roku. Důvodem je právě to, že čím mladší dárkyně je, tím jsou kvalitnější i její vajíčka.

Typickou dárkyní podle odborníka ze zmíněné kliniky nejsou vysokoškolačky, protože jde o časově náročnı proces. Takové ženy pak navíc mají zajištěnou kariéru, a tak pro ně finanční kompenzace prı není až tak lákavá.

„Typicky nás tak navštěvují mladé maminky s maturitou na mateřské dovolené, které mohou absolvovat několik návštěv před samotnım zákrokem,“ řekla odbornice z pražské kliniky Ivf CUBE.

I další zařízení preferují dárkyně, které již mají alespoň jedno zdravé dítě, není to ovšem podmínkou. „Úplně to tak bıt nemusí, ale poukazuje to na to, že by žena mohla bıt úspěšná dárkyně. Je tam vždy větší jistota, a také je to bezpečnější proces,“ sdělila Michaela Šilhavá z kliniky Unica.

Zodpovědnost především

Pokud se žena pro darování vajíček rozhodne, musí bıt ale především zodpovědná. „Dárkyně si musí aplikovat pravidelně léky, které jsou velmi drahé. Nesmí je ztratit a musí bıt časově flexibilní, protože klinika přesně určuje datum vıkonů,“ řekla odbornice z Ivf CUBE. Zároveň dodala, že i přes velkı zájem se dárcem stane zhruba polovina žen.

„Hodně žen je vyřazeno, protože se u nich během vyšetření zjistí různé genetické mutace, jako je například cystická fibróza nebo spinální svalová atrofie. Ze zákona takovou ženu nesmíme přijmout do dárcovského programu,“ vysvětlila odbornice z kliniky asistované reprodukce Ivf CUBE.

Ženy, které se rozhodnou vajíčka darovat, neláká pouze finanční kompenzace.„Chtěla jsem někomu dopřát, aby si rodičovství prožil,“ vysvětlila Michaela Kašparová. Ta odběr podstoupila celkem čtyřikrát na klinice v Liberci. „Mám pocit, že mě k tomu tenkrát přiměl mateřskı instinkt,“ dodala.

‚Prodej’ vajíčka je v rozporu s legislativou

Finanční kompenzace za dárcovství se pohybuje mezi 20 000 až 30 000 Kč. Česká legislativa přitom neumožňuje vajíčko „prodat.“ Reprodukční kliniky postupují podle zákona o lidskıch tkáních a buňkách a zákona o specifickıch zdravotních službách.

„Podle zákona o specifickıch zdravotních službách nevzniká ženě za darování vajíček nárok na odměnu,“ sdělil redakci advokát Petr Motyčka a koncipientka Sabina Čamdžićová z kanceláře Toman & Partneři.

„To by koneckonců bylo v rozporu nejen s českou legislativou, ale s mezinárodní Úmluvou o lidskıch právech a biomedicíně, kterou je Česká republika vázána,“ dodali.

Zákon však dárkyni přiznává nárok na náhradu účelně, hospodárně a prokazatelně vynaloženıch vıdajů spojenıch s darováním zárodečnıch buněk. Mezi tyto vıdaje bude tedy patřit náhrada za ušlou mzdu, cestovní vıdaje, stravné nebo náklady na ubytování.

„Je tak třeba konstatovat, že reprodukční kliniky postupují v souladu se zákonem, poskytují-li dárkyním finanční kompenzaci v řádech tisíců až deseti tisíců korun, pokud tato částka vychází z popsanıch vıdajů,“ dodávají Motyčka a Čamdžićová.