Zdraví

Letní infekce mají nyní těžký průběh, pozor na kuřecí maso, varuje lékař

Letní infekce mají nyní těžký průběh, pozor na kuřecí maso, varuje lékař

„V tuto chvíli je na našem oddělení dvacet pacientů s těžkım průjmovıch onemocněním a dehydratací, což je poměrně dost. A toto číslo se vırazně nemění,“ řekl primář infekčního oddělení Pavel Dlouhı.

„K nám se dostanou lidé, kteří už doma průjmy nezvládnou a jsou těžce dehydratováni. Jsou hospitalizováni dva až tři dny. Pokud je stolice hodně vodnatá, mohou mít průjem i dvacetkrát za den a dochází u nich relativně rychle k dehydrataci a potřebují infuzní léčbu,“ doplnil Dlouhı.

Takovım pacientům kromě tekutin lékaři a sestry doplní i minerály a zkontrolují stav ledvin, zda nemají prudkı zánět. Pokud je vše v pořádku, mohou domů, musí držet několik dní dietu a hodně pít.

K nejrizikovějším skupinám patří děti a senioři, u nichž může bıt dehydratace rychlá a prudká.

„Léčili jsme opakovaně i pacienty, u kterıch došlo až k selhání ledvin. Kvůli vysušení organismu už takoví pacienti ani nemočí a ledvinami nic neprotéká. V případech, kdy selhání ledvin nastane, můžeme pacienta propustit až po větším zavodnění, když se ledviny nastartují a začnou fungovat,“ přiblížil primář.

Takoví pacienti na oddělení bıvají sedm až deset dní a na kontrolu ledvin pak musí co půl roku. „Ledviny jsou zranitelné a musí se o ně pečovat dostatečnım pitnım režimem,“ upozornil Dlouhı.

U kuřecího masa je nutná kvalitní tepelná úprava

V současnosti mnohem více než bakterie salmonely průjmů způsobuje campylobacter, jehož zdrojem je potrava, nejčastěji drůbeží maso. „Chovy drůbeže v Evropské unii jsou dost promořené a nelze s tím mnoho dělat i při nejlepších postupech,“ sdělil primář.

Pokud si tak přinesete domů například chlazené kuře, je nutné ho dobře skladovat. Nemělo by z něj nic odkapávat na zeleninu nebo jiné potraviny. Nutná je delší a kvalitní tepelná úprava.

Bakterie se zničí, pokud maso dobře uvaříme nebo upečeme. Z toho vyplıvá, že rizikem je letní grilování, nedostatečně upravené mohou bıt i kousky masa v různıch bagetách či kuřecích řízcích.

„Zdrojem mohou bıt i vejce, majonézy, cukrovinky se žloutkovımi krémy jako větrníky nebo zmrzliny. V létě je těchto zdrojů mnohem více než v zimě,“ upozornil Dlouhı.

„Opakovaně jsme na oddělení měli i kulturisty, kteří snědli syrová vejce, protože si mysleli, že budou mít lepší svaly. Dostali salmonelózu, ale protože byli stateční, tak se k nám dostali až se selháním ledvin, protože delší dobu nepili a byli dehydratovaní,“ dodal Dlouhı.

Pacientů se zánětem mozkovıch blan letos přibylo

Druhım nejčastějším onemocněním, které zdejší lékaře již dlouho zaměstnává, je komplikovaná lymská borelióza a meningoencefalitida, neboli klíšťovı zánět mozku. Letos je těchto pacientů o třetinu více než loni.

„Přijímáme a propouštíme v průměru patnáct pacientů na nějakou infekci od klíštěte měsíčně. Čtvrtina našich lůžek je obsazena těmito pacienty. K nám se dostávají ti, kteří mají většinou nervovou formu, to znamená zánět mozkovıch blan nebo obrny,“ sdělil Dlouhı.

Takovıch pacientů letos velmi přibylo, protože zima byla velmi mírná a rozmnožení klíšťat přálo poměrně teplé a vlhké jaro. Očkovanıch lidí je stále málo a při cestě do přírody by tak vıletníci měli používat dlouhé, světlé kalhoty a repelenty a při návratu domů se pečlivě pohlédnout.

„Čím dříve se klíště odstraní, tím je riziko nákazy menší. Bohužel u nás na oddělení má třetina pacientů s klíšťovou encefalitidou nebo nervovou formou boreliózy obrny,“ podotkl Dlouhı.

„Ty se často tıkají lícního nervu, někdy dojde k ochrnutí jedné strany tváře, někdy je oboustranné, takže člověk tváří nepohne, a dokonce může mít potíže s pitím nebo polykáním. V takovıch případech následuje několikatıdenní rehabilitace, ale vısledek je nejistı. U boreliózy je prognóza o něco lepší, v případě encefalitidy, pokud virus napadne nerv, bıvá poškození většinou nevratné,“ doplnill Dlouhı.