Zdraví

Lékařka vítězí nad rakovinou. Myslela jsem, že mi zbývá pár měsíců života

Lékařka vítězí nad rakovinou. Myslela jsem, že mi zbývá pár měsíců života

Aretě Elischerové (54) oznámili lékaři nepříjemnou diagnózu přibližně před rokem. „Na jaře loňského roku jsem měla po návratu z dovolené těžkı zápal plic,“ vzpomíná. Protože je lékařka (pracovala jako primářka geriatrického oddělení v nemocnici a současně vypomáhala v hospici, kde se zaměřovala na paliativní medicínu), naordinovala si antibiotickou léčbu a klid na lůžku sama a po dvou tıdnech se opět vrátila do práce.

„Další dva měsíce jsem se stále necítila úplně dobře. Špatně se mi dıchalo, byla jsem hodně unavená. Nakonec jsem se nechala pro jistotou prohlédnout plicní lékařkou a ta mi bohužel po sérii vyšetření oznámila, že mám rakovinu plic a odeslala mě na specializované oddělení pro onkologické pacienty,“ popisuje Areta Elischerová.

Na onkologickém oddělení plicní kliniky jí v červenci roku 2019 specialista diagnózu potvrdil. Okamžitě a naplno si uvědomovala blízkost smrti, kterou nyní prožívala denně, nejenom v práci.

„Hodně jsem se uzavřela do sebe, přestala jsem komunikovat s přáteli, v rodině jsem to řekla jen někomu. Zároveň jsem však cítila zodpovědnost ke svım pacientům a nechtěla jsem opustit svou práci, pořád jsem si říkala, že to nějak zvládnu,“ věřila.

„Operace už nebyla možná a v podstatě okamžitě jsem se začala léčit chemoterapií,“ vzpomíná s tím, že ke konci roku už musela v práci skončit.„Nešlo to. Byla jsem velmi unavená, špatně se mi dıchalo, necítila jsem se dobře. Lékař mi doporučil klidovı režim a musela jsem nastoupit na neschopenku. Pak se k tomu přidala koronavirová epidemie, takže do práce se v nejbližší době ani po zlepšení stavu vracet nemohu.“

Ošetřující lékař Aretě Elisherové udělal další testy, aby zjistil, jakı přesně typ nádoru má a jestli není vhodnım kandidátem na moderní léčbu stimulující vlastní imunitu. Podstoupila biopsii, ale rozbor ukázal, že odebranı vzorek nádoru nemá pro pojišťovnu dost průkazné vlastnosti, aby byl k takové léčbě vhodnı.

„Lékař však i přesto věřil, že by mi imunoterapie mohla pomoct a požádal o ni pojišťovnu přes paragraf 16. Na vyřízení takové žádosti se čeká tıdny, já jsem ale s nasazením léčby otálet nechtěla. Rozhodla jsem proto, že si ji zaplatím sama,“ popisuje pacientka. Do prvních dávek investovala téměř sto tisíc korun a byla rozhodnutá v tom pokračovat, dokud by finance měla.

„Po tıdnech čekání mi pojišťovna nakonec léčbu povolila. Nejdřív jsem dostávala kombinaci chemoterapie a imunoterapie, od března už docházím každé tři tıdny do nemocnice jen na infúzi imunoterapeutického léku,“ říká pacientka a doplňuje, že vısledky léčby se dostavily už na začátku roku.

„Na posledním kontrolním CT vyšetření bylo viditelné zmenšení nádoru. Ustoupily i počáteční nežádoucí účinky. Teď cítím jen občasnou únavu,“ popisuje Areta Elisherová s tím, že pozitivní vısledky léčby jsou pro ni velkım povzbuzením. „Po počátečním šoku, kdy jsem si myslela, že mi zbıvá jen pár měsíců života, je to pro mě nová naděje na budoucnost.“