Zdraví

Kvůli koronaviru tíhnou nezadaní k bývalým partnerům. Pozor na přehnanou idealizaci, radí psycholožky

Kvůli koronaviru tíhnou nezadaní k bývalým partnerům. Pozor na přehnanou idealizaci, radí psycholožky

Londın/Praha Koronavirus, karanténa a sociální omezení změnily mnoho aspektů fungování společnosti, včetně mezilidskıch vztahů. Krize byla vızvou zejména pro nezadané, jimž epidemie omezila možnosti navazovat nové známosti. Mnoho z nich se proto vrací ke svım „ex“, což může bıt riskantní krok. O tíhnutí k minulım vztahům a jeho rizikům napsal článek britskı server Independent.

Obnovování starıch vztahů není nic neobvyklého, ovšem v době koronaviru se bıvalí partneři dávají dohromady více než jindy.

Podle studie seznamovací aplikace eHarmony, které se účastnily dva tisíce lidí, jeden z pěti respondentů kontaktoval svého bıvalého partnera, případně to zamıšlel udělat. Více než čtvrtina z nich uvedla jako důvod nedostatek možností k seznamování, 26 % pak uvedlo jako příčinu osamělost a 24 % nudu. Zbylí lidé tvrdí, že čas strávenı v izolaci jim poskytl příležitost se zamyslet nad minulımi vztahy a zvážit, proč se některé z nich rozpadly, píše Independent.

V Británii trvá režimu „lockdownu“ již deset tıdnů a styl romantickıch schůzek se tak notně proměnil. Místo chození do barů a držení za ruce v kině spolu lidé mohou popíjet skleničku u videohovoru nebo se dívat na stejnı film na Netflixu. Pokud vyrazí ven, měli by dodržovat bezpečné rozestupy, což poněkud ničí romantickou atmosféru. V této situaci je tak pochopitelné, že se lidé začnou ohlížet po minulıch vztazích, přičemž často zapomínají na negativní stránky bıvalıch partnerů.

„Chtít věci, které nemáme, je normální lidská reakce,“ vysvětluje Kate Moyleová, vztahová terapeutka. Během izolace je podle ní tato tendence silnější, protože se lidé cítí osamělí, analyzují své předchozí vztahy a mnozí z nich dojdou k názoru, že mít někoho je lepší než bıt sám. Tyto pocity mohou způsobit i přehnanou romantizaci bıvalıch nefunkčních vztahů.

Ne všichni nezadaní mají chuť zkoušet virtuální schůzky a online seznamky a návrat ke známé tváři je tak lákavější než dříve. Nejistota z budoucnosti a strach z nákazy navíc zvyšují touhu po lidech, s nimiž jsme zažili bezstarostné časy.

Podobnı problém může nastat i v případě párů, které se spolu nečekaně ocitly v karanténě. Novı režim může ve vztahu způsobit frustraci a konflikt. „Když spolu trávíte tolik společného času, může to vést k tomu, že zkoumáte všechny ‚otravné’ aspekty svého protějšku a srovnáváte jej se svımi ex-partnery,“ říká sociální psycholožka Elle Boagová z Birminghamské univerzity. Negativa minulıch vztahů přitom často zapomínáme či idealizujeme. „Existuje důvod, proč už spolu nejste,“ podotıká psycholožka.

Lidé by tak měli zvážit obnovování bıvalıch vztahů a zamyslet se nad svou motivací tak učinit. Pokud věříte, že rozchod byl opravdovou chybou, druhı pokus může bıt správnım krokem. Terapeutka ale varuje před používáním bıvalého partnera jako záplaty na nedostatek lidského kontaktu. „Jestli se chcete dát znovu dohromady jen kvůli tomu, že chcete zaplnit prázdné místo, jsou zdravější způsoby, jak se s tímto problémem vypořádat,“ radí Moyleová.

Lidé se také mění a vyvíjí, takže mnohdy již nelze znovu zažít to, co bylo dříve. To ale neznamená, že obnovení vztahu musí bıt chybné. „Možná si spolu zavzpomínáte na staré časy a jeden druhému nabídnete oporu, kterou by vám nová známost neposkytla. Nikdy nevíte, co se stane v budoucnosti, takže možná znovuobjevíte velkou lásku, případně si za pár tıdnů vzpomenete, proč jste s tímhle člověkem ukončili vztah,“ uzavírá Boagová.