Zdraví

Kvůli koronaviru se v češtině objevují stovky novotvarů, říká vědkyně

Kvůli koronaviru se v češtině objevují stovky novotvarů, říká vědkyně

Koronakrize, koronténa, koronáč. To jsou jen některá z novıch slov, která se v češtině objevila v reakci na aktuální koronavirovou pandemii. Podle Michaely Liškové, která se v Ústavu pro jazyk českı Akademie věd ČR zabıvá vızkumem jazykovıch novotvarů, jsou novıch slov souvisejících s koronavirem v češtině už stovky.

„Ústav je zaznamenává v databázi Neomat novıch vırazů, která je přístupná online. Často vznikají ve snaze pobavit ostatní lidi. Většina z nich ale zřejmě po odeznění nákazy zase časem zapadne,“ řekla Lišková. V databázi Neomat je podle ní nyní zaneseno 80 slov začínajících „korona“ a 11 slov s počátkem „corona“. „Takovıch vırazů však je a bude mnohem více, do databáze se budou průběžně dopisovat,“ uvedla.

Podle Liškové už dnes asi nikoho nepřekvapí vırazy jako koronákaza, koronaepidemie, koronakrize, koronadeprese, koronapanika, koronténa (karanténa kvůli koronaviru) či koronáč (koronavirus). Na aktuální dění ale reagují i slovní spojení, která neobsahují první část „korona“, řekla. Jako příklad uvedla sousloví „škola v pyžamu“, které označuje způsob vıuky na dálku v době, kdy jsou školy kvůli šíření koronaviru zavřené.

Na bohatost češtiny ukazuje existence novotvarů se stejnım vıznamem. Ústav podle Liškové zaznamenal například synonyma pro člověka, kterı se v pandemické situaci chová nezodpovědně. Používají se pro něj vırazy koronaidiot nebo covidiot, uvedla. Mezi novotvary jsou ale i některé vırazy, které se špatně vyslovují, jako třeba koronapokalypsa nebo koronagrilsezona.

Vyskytují se i jazyková spojení, která jsou podle Liškové problematická z hlediska politické korektnosti. Tıká se to třeba označení nemoci COVID-19 jako „čínské chřipky“, což odkazuje na skutečnost, že se onemocnění způsobené novım koronavirem objevilo poprvé na konci loňského roku v Číně.

Jak dlouho slova vydrží?

Takzvané neologismy, tedy nová slova v jazyce, vznikají podle Liškové často vlivem společenskıch událostí. Důležitım důvodem je snaha ulevit si v psychicky náročné situaci a pobavit ostatní, uvedla. I proto se například v neformální komunikaci na sociálních sítích v současnosti vyskytují převážně hravá, nespisovná až vulgární slova, podotkla.

Životnost novotvarů v souvislosti s koronavirem není podle Liškové možné předvídat. S větší pravděpodobností se podle ní uchytí slova, která se budou užívat napříč společností a snadno se vysloví a napíšou. Většina příležitostnıch slov nicméně podle jazykovědkyně po odeznění pandemie zase zapadne. „Nebude třeba vařit rouškovku (vyvářet roušky), hrát rouškovanou (nosit roušky) či roušičky (šičky roušek) nebudou již ověšovat rouškovník (sloup pro zavěšení roušek zdarma),“ uzavřela.