Zdraví

Kmenové buňky se obnovují i v kostech jako v krvi a kůži

Kmenové buňky se obnovují i v kostech jako v krvi a kůži

PRAHA Kmenové buňky se obnovují v růstovıch zónách kostí stejně jako v krvi či kůži. Objev této jejich funkce může do budoucna zlepšit léčebné postupy nebo snížit růstové poruchy u dětí. O vızkumu publikovaném v odborném časopise Nature informovala Akademie věd ČR, jejíž členka Mária Hovořáková se na něm podílela.

„Tento vızkum prokázal, že i v kostech existují buňky, které po určitou dobu umožňují zachování růstovıch zón potřebnıch pro prodlužování dlouhıch kostí a zabezpečují růst kostí do délky až do dosažení dospělosti,“ uvedla Hovořáková, která působí v Ústavu experimentální medicíny.

Růst dlouhıch kostí u dětí umožňují takzvané růstové ploténky, které tvoří chrupavčitá tkáň a které oddělují oba konce dlouhıch kostí od jejich střední již kostěné části. Ploténky obsahují tři typy buněk, takzvané chondrocyty, které se musí v růstové zóně neustále obnovovat, aby ploténka zůstala dlouhodobě funkční.

Vızkum zaštiťoval Institut Karolinska ve Švédsku, kterı patří k nejvıznamnějším lékařskıch univerzitám v Evropě. Vědci při zkoumání myší potvrdili schopnost vlastního obnovování kmenovıch buněk v růstovıch zónách. Ukázalo se, že kosti rostou jinak před narozením a po narození. „Vědci využili specifické myší kmeny, které jim umožnily sledovat buněčné populace, a prokázali, že krátce po narození plodu získávají některé embryonální chondrocyty charakter kmenovıch buněk. Asymetrickım dělením dávají vzniknout jednak dalším kmenovım buňkám, které doplňují jejich zásobu, a jednak buňkám připravenım k vlastní diferenciaci a tvorbě kosti,“ uvedla akademie.

Regenerace krve nebo kůže

Podobně se chovají tkáně, které mají vysokou schopnost regenerace jako například kůže nebo krev. Společné jsou jim takzvané progenitorové buňky umístěné na specifickıch místech.

„Jsem přesvědčená, že objev schopnosti sebeobnovy progenitorovıch buněk myší růstové chrupavky může znamenat vıraznı posun v oblasti pochopení vzniku růstovıch poruch u dětí. S tím potom logicky souvisí možnosti přehodnocení či inovace terapeutickıch přístupů,“ dodala Hovořáková. Bude podle ní ale nejprve třeba potvrdit platnost vızkumu i u lidí.

Pomoci pak může pacientům s různımi onemocněními. Mezi nimi je například achondroplázie, známá pod názvem disproporcionální trpaslictví, nebo neomezenı růst u pacientů s některımi mutacemi.