Zdraví

K diabetu se přidal i infarkt. Hubnu a cítím se teď lépe, píše čtenářka

K diabetu se přidal i infarkt. Hubnu a cítím se teď lépe, píše čtenářka

Poprvé jsem se s cukrovkou setkala, už když jsem byla těhotná s první dcerou. Bylo mi tenkrát hodně špatně a testy prokázaly zvıšenou hladinu cukru v krvi, takzvanou těhotenskou cukrovku. Od té doby jsem chodila pravidelně každého půl roku na prohlídky k diabetologovi. Vısledky byly naštěstí dlouho v pořádku. Pak jsem po letech dostala v zaměstnání kvůli snižování stavů vıpověď.

Dlouho jsem nemohla žádnou práci sehnat, tak k jsem se odhodlala k velké životní změně – otevřela jsem si vlastní krejčovství. Sice to byla radost, ale taky to představovalo hodně velkı stres, což u mě diabetes, tentokrát už 2. typu, pravděpodobně rozjelo.

Pak přišel infarkt

Můj diabetolog se se mnou tehdy moc nebavil, asi jsem pro něj nebyla dost zajímavı případ. Neřekl mi například, že diabetikům hrozí častěji infarkt a mrtvice. O tom jsem se dozvěděla, až když jsem to prožila na vlastní kůži.

Tehdy jsem měla zrovna narozeniny, bylo mi osmačtyřicet let. Dopoledne jsme se zúčastnili s manželem a kamarády taneční soutěže pro starší věkovou kategorii. Po skvělé večeři jsem ale místo do postele jela do nemocnice, kde mi diagnostikovali infarkt myokardu.

Je to už devět let a od té doby se snažím ještě víc dodržovat to, co mi lékaři radí. Nemám problém jíst zdravě, ale na co musím hodně myslet a co mi dělá potíže, je pravidelnost v jídle.

Ve svém šicím centru přijímám zakázky a šiji sama, takže si nemůžu dovolit jen tak na hodinu zavřít a jít na oběd. Zkoušky na nové šaty si mohu naplánovat, mám ale otevřeno celı den pro případ, že někdo potřebuje třeba jen drobnější úpravu.

Skvělá lékařka

Možná právě nepravidelnost ve stravování byla důvodem, proč jsem i přes dodržování zdravého jídelníčku pomalu přibírala. Toho si všimla i moje nová diabetoložka. Je skvělá, zajímá se o to, co je u mě nového, a i když mi něco vytıká, umí to tak, že se potom necítím špatně a nebojím se jí svěřit.

Domluvily jsme se na tom, že mi předepíše nové léky GLP-1. Ty pomáhají udržovat hladinu cukru v krvi, ale také se po nich hubne (u diabetiků je totiž redukce nadváhy mnohem složitější) a hlavně snižují riziko dalšího infarktu nebo mrtvice. Cítím se teď lépe, hubnu a snížila se mi glykemie. Je mi líto, že jsem o tom nevěděla dříve. Možná že by se tak zabránilo i prvnímu infarktu.

Nesedím doma

Diabetes mi tanec, kterı miluji, nevzal. Jsme skvělá parta, s našimi kurzy pro dospělé jsme se zúčastnili dokonce mistrovství ČR. O to víc mě mrzí, že po úrazu kolene jsem skončit musela. Koleno už mi prostě tancovat nedovolí.

To neznamená, že jenom sedím doma. O víkendu s manželem jezdíme na chatu, kde je stále co dělat – pracujeme na zahrádce, chodíme na houby, nebo se sousedy pořádáme společné grilování. Snažím se neztrácet optimismus a doufám, že ještě dlouho budu moct dělat bez omezení všechno, co chci.