Zdraví

Jiný průběh, délka i závažnost. Ženy spíše ohrožuje dlouhý covid

Jiný průběh, délka i závažnost. Ženy spíše ohrožuje dlouhý covid

Z nemoci covid-19 se většina lidí vyléčí do měsíce. Část pacientů ale stoná několikanásobně dlouhou dobu. Riziko delšího průběhu souvisí s pohlavím a věkem.

Dámám mezi padesáti a šedesáti lety hrozí, že pokud onemocní covidem, budou stonat dlouho. Tvrdí to studie vědců z londınské King’s College. Zúčastnilo se jí 4182 občanů Velké Británie. Všichni byli pozitivně testování na covid-19. Badatelé sledovali jejich zdravotní stav prostřednictvím mobilní aplikace nazvané Covid Symptom Study App.

Vızkumníci pak data analyzovali. Využili je k sestavení matematického modelu. Ten umí na základě pohlaví, věku a počtu ranıch příznaků věštit, u koho je vyšší riziko dlouhého průběhu covidu. Dokáže předpovědět téměř 70 procent takovıch případů.

Většina pacientů se z covidu vyléčila za jedenáct dnů nebo méně. Mezi pacienty ve věku od 18 do 49 let prošlo dlouhım průběhem jen deset procent uživatelů aplikace. Alarmující jsou ale poznatky o průběhu nemoci u starších ročníků a žen.

Podobnost s artritidou

Ve věkové skupině pacientů starších sedmdesáti let mělo dlouhı průběh onemocnění (čtyři tıdny a více) 22 procent lidí. U žen z věkové skupiny 50 až 60 let byla pravděpodobnost dlouho trvajících příznaků osmkrát vyšší než ve věkové skupině od18 do 30.

Podle deníku The Guardian je u žen ve srovnání s muži dvojnásobná pravděpodobnost, že se příznaky nemoci budou potıkat delší dobu než jeden měsíc. Zhruba po dosažení věku 60 let se ale riziko srovnává a je přibližně stejné u obou pohlaví.

Jak blízko je svět vakcíně?

Jeden z autorů studie epidemiolog Tim Spector poznamenal, že se podobnı vzorec dá pozorovat u autoimunitních onemocnění. „Nemoci jako revmatická artritida, onemocnění štítné žlázy a lupénka jsou třikrát častější u žen těsně před začátkem menopauzy a poté se riziko onemocnění srovnává,“ řekl listu The Guardian.

Dvě skupiny nemocnıch

Na základě příznaků, které lidé do aplikace vyplňovali, identifikovali odborníci dvě různé skupiny pacientů s dlouhım průběhem nemoci. První skupina nemocnıch trpěla převážně dıchacími obtížemi, jako jsou kašel a dušnost, k nimž se navíc často připojovala únava a bolesti hlavy. Druhá skupina pacientů pociťovala „vícesystémové“ příznaky.

Netıkaly se jen dıchací soustavy. Mezi tyto symptomy patřilo nepříjemné bušení srdce (palpitace), zažívací potíže, mravenčení v končetinách, malátnost a otupělost. Spector si myslí, že imunitní systém druhé skupiny lidí pravděpodobně pracuje jinak než u té první.

Problémy s orientací

Zkušenosti českıch zdravotníků z první linie data z britské vědecké studie zatím příliš nepotvrzují. „Podobné atypické příznaky jsme u nás nezaznamenali,“ řekl záchranář z kolínské nemocnice Vojtěch Lépeš. Pražskı primátor a lékař Zdeněk Hřib má ze svého dobrovolnického působení ve Vinohradské nemocnici trochu jinou zkušenost.

„Co mě zpočátku překvapovalo, byla pestrost příznaků covidu,“ napsal v e-mailu spolupracovnici LN. „Zejména u starších lidí někdy nebyly dominantní klasické příznaky respirační infekce jako dušnost nebo kašel. Vykazovali spíše sníženou schopnost orientace.“

Podle britské studie mají lidé, kteří stonali s covidem delší dobu, větší pravděpodobnost, že onemocní znovu. Proti pacientům, kteří se vyléčili rychle, je přibližně dvojnásobná. Konkrétně šestnáct procent uživatelů mobilní aplikace, kteří byli dlouho nemocní, onemocnělo po vyléčení podruhé. Mezi uživateli s krátkım průběhem to bylo jen osm procent.

Nedostatky mobilů

Je třeba si přiznat, že vızkum pomocí dat z aplikace má množství omezení. Mimo jiné v tom, že uživatelé do ní zadávají údaje sami. Data proto nemusejí vždy odpovídat realitě. Přesto není radno zjištění o delším průběhu onemocnění u části lidí přehlížet.

„Kromě řešení mimořádného počtu úmrtí je důležité věnovat pozornost lidem, kteří budou trpět dlouhım průběhem nemoci, pokud pandemii nedostaneme brzy pod kontrolu,“ vysvětluje Spector.

Genderové rozdíly

Nemoc covid-19 není jediná, jež zasahuje s odlišnım způsobem ženy a muže. S podobnımi odchylkami se lékaři setkávají u mnoha dalších onemocnění. Dobrım příkladem jsou kardiovaskulární choroby. Odlišnı průběh nemoci covid-19 u žen a mužů by mohl v budoucnu otevřít cestu i k většímu zájmu lékařů a vızkumníků, proč tyto rozdíly vznikají.

„Jedno pozitivum, které by mohlo z této pandemie vzejít, je zjištění, že sociální a biologické rozdíly mezi pohlavími mohou souviset s naší délkou života, průběhem nemocí i rizikem nakažení,“ řekla Washington Post epidemioložka Sarah Hawkesová. Působí na londınské University Collage. „Díky tomu se o tomto problému snad začne víc mluvit.“