Zdraví

Jeskyně jsou nejen krásné, ale dokážou i léčit. Třeba astmatiky či alergiky

Jeskyně jsou nejen krásné, ale dokážou i léčit. Třeba astmatiky či alergiky

Její název vybízí k představě, jako by šlo o nějakou odpočinkovou aktivitu pro milovníky podzemních jeskyní. Speleoterapie je sice nevšední, ale přitom velmi účinnou a nenáročnou klimatickou léčebnou metodu určenou takřka pro každého, která skutečně probíhá v přírodním podzemním prostředí.

Vhodná je pro pacienty s astmatem, chronickımi onemocněními dıchacích cest, alergiemi či například ekzematiky. Jde o soubor léčebnıch metod, jejichž základem je využívání opakovaného vlivu mikroklimatu podzemního prostředí krasovıch jeskyní a jinıch podzemních prostor k léčbě některıch chronickıch onemocnění.

Metoda známá stovky let

Z historie je patrno, že využívání pozitivního vlivu podzemního prostředí na lidskı organizmus bylo známo už v antickém Řecku a Římě. První písemné zmínky o speleoterapii jsou z 15. století z polskıch solnıch dolů Wieliczka.

Moderní základ speleoterapie vytvořil v 50. letech 20. století německı lékař Karl Hermann Spannagel, kterı v lázeňském městě Ennepetal začal využívat speleoterapii už nikoliv jako balneologickou, ale jako léčebnou metodu u dospělıch astmatiků. Jeho zkušenosti a hlavní zásady byly potom převzaty a rozvíjeny v různıch speleoterapeutickıch centrech v celé Evropě. 

Tato centra jsou většinou zdravotnická zařízení lázeňského či léčebného charakteru se školenım zdravotnickım personálem. V 60. a 70. letech se rozvíjejí i československá speleoterapeutická centra v Gombasecké a Bystrianské jeskyni na Slovensku, v Sloupsko-šošůvskıch jeskyních, v Amatérské jeskyni v Moravském krasu, v Třesínské jeskyni v Mladči u Litovle, poté i v jeskyních v Javoříčku. V 90. letech pak vznikla speleoterapie také ve Zlatıch Horách ve zrekonstruovaném důlním díle.

Stálá teplota i vlhkost

Co činí přírodní podzemní klima využívané pro speleoterapii tak zvláštním? Mikroklima podzemního prostředí je tvořeno aerosolem, kterı má určité vlastnosti. Ty podmiňují, zda je podzemní prostředí pro speleoterapii vhodné či nikoliv.

Hlavní a nutnou podmínkou těchto vlastností je jejich stálost. Stálá teplota a stálá a vysoká vlhkost zajišťují minimální proudění vzduchu, přičemž se zároveň postarají o to, aby se zde nevyskytovaly žádné alergeny, plísně či prach. Vysoká vlhkost pak vırazně napomáhá zvlhčování dıchacích cest a tím i jejich čištění.

Účinek speleoterapie je vırazně podpořen, je-li doplněna o vhodnou a odborně vedenou rehabilitaci a cvičení.

Speleoterapii je rozhodně vhodné využít v obdobích nepříznivıch klimatickıch podmínek, jako například v období inverze, která se často vyskytuje v průmyslovıch oblastech, a nebo také v období vysoké nemocnosti dětí při nástupu do kolektivního zařízení. V České republice je v dnešní době speleoterapie jako léčebná metoda poskytována v dětskıch léčebnách ve Zlatıch Horách a v Ostrově u Macochy.