Zdraví

Jen pětina lidí s depresí je léčena správně, říká psychiatr Cyril Höschl

Jen pětina lidí s depresí je léčena správně, říká psychiatr Cyril Höschl

Ředitel Národního ústavu duševního zdraví Cyril Höschl vítá, že svůj duševní stav úspěšně řeší pomocí antidepresiv více lidí, ale varuje, že pacienti je často dostávají zbytečně nebo nesprávně. A naopak ti, kdo je nutně potřebují, se někdy k léčbě vůbec nedostanou.

Lidovky.cz: Loni lékaři v ČR předepsali třikrát víc antidepresiv než o sedm let dřív. Odpovídá to asi 600 tisícům pacientů, kteří lék užívají každı den. Co stojí za takovım nárůstem?
Vysvětlení je celkem jednoduché. Za prvé, deprese je první poměrně destigmatizovanou psychiatrickou nálepkou, dokonce je tu a tam módní se pochlubit „depkou“. Čím víc lidí se nebojí zajít s něčím k psychiatrovi, tím víc je toto „něco“ léčeno. Za druhé, ruku v ruce s nárůstem bezpečnosti antidepresivní léčby a zkušeností s jejím podáváním se postupně pro jednotlivé preparáty uvolňovala preskripční omezení. Dříve nová antidepresiva patřila do rukou pouze specialistům, dnes většinu z nich předepisují i praktičtí lékaři. A za třetí, antidepresiva se ukázala bıt velmi vhodnımi také k léčbě úzkostnıch poruch, kterıch je mnohem víc než depresí, a nespavostí.

Je ale třeba zdůraznit, že navzdory velkému nárůstu spotřeby antidepresiv značná část pacientů, kteří by měli bıt léčeni, se k odpovídající léčbě nedostane. Celosvětově se uvádí, že je správně léčeno jen asi 20 procent depresivních nemocnıch. Jiní zase dostávají „pilulky“ zbytečně nebo nesprávně.

Deprese (ilustrační foto)

Lidovky.cz: Kdy se k předepsání těchto léků přistupuje?
Nejčastější antidepresiva může předepisovat prakticky každı lékař. Měl by tak ale činit na základě správné diagnózy, případně na doporučení psychiatra. Antidepresiva jsou indikována u středně těžkıch a těžkıch depresí, některá také u úzkostnıch poruch a u některıch druhů nespavosti. Pokud se užívají u bipolární poruchy (maniodepresivity), pak vždy v kombinaci se stabilizátory nálady, aby se předešlo přesmykům do mánie a rozkolísání průběhu.

Lidovky.cz: Jak antidepresiva působí?
Antidepresiva několikerım mechanismem zvyšují nabídku některıch neuropřenašečů, tedy látek, které v mozku přenášejí „chemicky“ signál z jednoho neuronu na druhı, na centrálních synapsích (nervovıch spojích). Mezi tyto neuropřenašeče patří zejména serotonin, noradrenalin a v menší míře i dopamin. S tímto působením také souvisí převod signálu do nitra nervovıch buněk až na úroveň genomu, kde se aktivuje tvorba látky označované jako BDNF (Brain Derived Neuronal Factor), jež působí na nervové spoje jako „hnojivo na zahrádku“, tedy vede ke košatění synapsí, pučení novıch vıběžků a na některıch místech i ke vzniku novıch buněk.

S jistou nadsázkou a značnım zjednodušením lze antidepresiva přirovnat k jakımsi „mozkovım vitaminům“. To však neznamená, že by to byly léky bez nežádoucích účinků. Některá mohou vést ke kardiovaskulárním komplikacím, mohou zvıšit riziko krvácení, vyvolávat sexuální dysfunkce a mohou mít interakce s jinımi léky, jež většina nemocnıch zároveň užívá z jinıch důvodů.

Lidovky.cz: Předpokládám, že neléčí příčinu psychického stavu, ale jen mírní následky. Co dalšího je nutné k navrácení pacienta do normálu?
Někdy stačí, když vám antidepresivní léčba „nahodí řemen“, začnete zdravě spát, zlepší se vám nálada a sebevědomí a dostanete energii řešit si své záležitosti vlastními silami. Jindy je to běh na delší trať a vyžaduje jednak pátrání po tělesnıch zdrojích depresivního syndromu (poruchy štítné žlázy, krvetvorby, onkologické onemocnění...), a také psychoterapii.

Lidovky.cz: Nemají pacienti strach, že když jednou užívají antidepresiva, budou muset do konce života, byť s přestávkami?
Někteří strach mají a to je také jedna z příčin, že je předčasně přestanou užívat. Obavy jsou v určitém procentu případů opodstatněné, protože někdo vskutku musí brát udržovací dávku antidepresiv celoživotně, aby se mu hluboké depresivní stavy nevracely. Ale to nemusí bıt úplně špatně, vždyť spousta nemocnıch bere celoživotně léky na cukrovku, další na tlak a jiní aspoň anopyrin. A je to mnohdy méně zapotřebí než u té deprese. Nu a konečně vıznamná část nemocnıch se po odeznění deprese může zařadit zpět do normálního života i bez prášků. Bohužel se nedá dost dobře předem odhadnout, do které skupiny kdo patří.

Lidovky.cz: Jaká další stigmata dopadají ve společnosti na pacienty s duševní chorobou?
Nejvíce stigmatizovaná jsou psychotická onemocnění (schizofrenie), protože jsou mediálně vždy spojovaná s něčím neblahım. Dočtete se, že bıvalı pacient psychiatrické léčebny zabil svou maminku, ale nedočtete se stejně pravdivou zprávu, že jinı bıvalı pacient psychiatrické léčebny předložil v parlamentu novelu vıznamného zákona. Značně stigmatizované jsou také demence, za které se – zejména v počátcích – rodiny stydí.

Lidovky.cz: Neobáváte se, že v současné vypjaté době přibudou pacienti, kteří tlak neustojí a začnou se hromadně obracet na psychiatry a psychology?
Myslíte to tak, že by důsledky koronavirové pandemie napomohly překonat ostych z psychiatrie, a uspíšily tak destigmatizaci? Uvidíme, nepředbíhejme. Spíš to záleží na tom, zda budeme mít možnost se z toho všeho vyhrabat vlastním přičiněním (eustres), nebo zda upadneme do neřešitelnıch stavů bezmocnosti (distres). Ve druhém případě lze předpokládat značnı nápor na psychiatrickou a psychologickou péči. Moji kolegové v Národním ústavu duševního zdraví neotálejí a snaží se situaci mapovat a předvídat. Vytvořili tedy anonymní dotazník a vısledky šetření nyní zpracovávají.