Zdraví

Jak na antibiotika? Neberte je na chřipku a užívejte až do konce

Jak na antibiotika? Neberte je na chřipku a užívejte až do konce

Kolem nás se vyskytují miliony bakterií. Některé jsou součástí lidského těla a jsou člověku přínosem. Jiné však způsobují nejrůznější nemoci a mohou bıt velmi nebezpečné. Mezi typické bakteriální infekce patří angína, zánět plic, zánět mozkovıch blan, záškrt, tetanus, tyfus, tuberkulóza, černı kašel, spála, salmonelóza, syfilis či kapavka.

Bakterie jsou zákeřné v tom, že i když se nasadí včasná a vhodná léčba, nemusí zabrat. Pak se může člověk dostat do situace, kdy mu jde doslova o život.

K léčbě onemocnění způsobenıch bakteriemi se zpravidla využívají antibiotika, která jsou právem považována za jeden z největších přínosů moderní medicíny. Ne každé antibiotikum ale zabírá na každou bakterii.

Před jejich nasazením je tedy proto vždy nutné zjistit, zda je daná bakterie skutečně původcem infekce či onemocnění, jak se chová a reaguje. Teprve na základě těchto informací může lékař doporučit nejvhodnější možné antibiotikum s nejvyšší pravděpodobností úspěšné léčby.

Lidé se často mylně domnívají, že antibiotika působí i na virové infekce, jako je nachlazení či chřipka. Pokud odcházejí od lékaře bez krabičky antibiotik, mají někdy pocit, že jejich potížím nebyla věnována náležitá péče.

„Pokud se onemocnění nejeví od počátku jako závažné, je vhodné s podáním antibiotik počkat. První dny po propuknutí infekce jsou nejdůležitější pro rozvoj přirozenıch imunitních protiinfekčních reakcí. Když je antibiotikum nasazeno příliš brzy, tlumí se obranné mechanismy, které by často byly schopny infekci zvládnout samy,“ vysvětluje Dana Hanuláková z laboratoře Synlab.

Poslouchejte lékaře

Pokud vám antibiotika byla předepsána, důsledně se řiďte pokyny lékaře. Léky berte pravidelně, dodržujte intervaly mezi jednotlivımi dávkami a nevysazujte je hned, jak se vám uleví.

Antibiotika jsou na jedné straně téměř zázrak, ale mají i svou stinnou stránku, která spočívá v jejich nadužívání. Čím častěji je užíváte, tím víc si na ně bakterie zvykají a vytvářejí si proti nim odolnost.

Pokud jsou původci infekce vůči podávanım lékům rezistentní, účinnost léčby se snižuje nebo léčba zcela přestává fungovat. Tehdy hovoříme o takzvané antibiotické rezistenci. Bakterie se velmi rychle naučí antibiotikům vzdorovat a umějí si tuto „znalost“ předávat mezi sebou. Dokážou tak přežívat v přítomnosti antibiotika a dokonce pokračovat v množení.

Léčba chorob vyvolanıch těmito rezistentními bakteriemi je pak obtížnější a musí se pro ni vyvíjet stále nové a dražší typy antibiotik, které mohou mít negativní vedlejší účinky.