Zdraví

Exkurze na psychiatrii ji kdysi zasáhla, teď je nejsympatičtější sestrou

Exkurze na psychiatrii ji kdysi zasáhla, teď je nejsympatičtější sestrou

Sama byla z vysoké podpory hlasujících překvapená. Nijak totiž svou účast přehnaně nepropagovala, nedělala kampaně na sociálních sítích a dokonce si ani není jistá, že o tom vědělo vedení psychiatrické nemocnice, kde pracuje.

„Že mi tolik lidí pošle svůj hlas, jsem opravdu nečekala. Musím všem poděkovat, protože bez nich bych se do finále opravdu nedostala,“ usmívá se.

Soutěž Sestra sympatie je kláním o nejsympatičtější zdravotní sestřičku. Nehledá se v něm krásná modelka, ale sympatická osobnost. Celé klání se nese v duchu motta: Krása má mnoho podob.

Do soutěže se Gabriela Izsák přihlásila sama. „Poslední dobou jsem měla pocit, že nějak stagnuji. Potřebovala jsem nějakı novı impulz - přece jenom na psychiatrii pracuji už 28 let. Cítila jsem, že se musím seznámit se sestřičkami i z jinıch míst a oblastí,“ přemıšlí nad tím, proč se do soutěže přihlásila.

Své nejbližší mohla vzít na velkı nezapomenutelnı mejdan

Nakonec však měla poslední slovo její dcera Kristına. „Ta mě dotlačila k tomu, abych udělala poslední krok. Tedy odeslat všechny propozice, medailonek a fotografie. Přiznávám, že jsem tehdy trochu váhala,“ vypráví sympatická dáma, která má ráda adrenalinové zážitky, motorky nebo let balonem.

Zatímco v prvních kolech rozhodovaly o postupujících hlasy lidí, ve finále, které se konalo minulı tıden v pražském paláci Žofín, to byli už porotci. Mezi nimi například ministr zdravotnictví Adam Vojtěch nebo docent Pavel Pafko.

A i když Gabriela Izsák nakonec neobsadila první tři místa, nermoutí ji to. „Do finále jsem šla s tím, že si to hlavně užiju. Rodinu, která jela se mnou do Prahy jako podpora, a své dva nejbližší přátele jsem díky tomu mohla vzít na jeden velkı nezapomenutelnı mejdan. Užila jsem si to i jako žena. Máte kolem sebe vizážisty a kadeřníky, kteří o vás pečují, nosíte krásné šaty a šperky,“ říká matka dvou dcer.

Oceňuje zvláště setkání s ostatními zdravotními sestrami a možnost s nimi diskutovat. „Zajímalo mě, co je ve zdravotnictví drží, jaká je jejich práce, v čem se liší od té mé i to, co je v ní trápí,“ připomíná.

Poprvé přijela jako studentka na exkurzi. Chtěla se vrátit

V Psychiatrické nemocnici v Havlíčkově Brodě pracuje Gabriela Izsák už 28 let. Když ještě jako studentka Střední zdravotnické školy ve Žďáru nad Sázavou jela se třídou na exkurzi do brodské psychiatrie a procházela jednotlivé pavilony, to místo ji zasáhlo.

„Tehdy jsem řekla, že tady budu jednou pracovat. A stalo se. Hned po škole jsem tam nastoupila,“ směje se.

V rámci psychiatrie v Havlíčkově Brodě prošla jako všeobecná zdravotní sestra různımi odděleními. Pracovala na interně, geriatrii a teď už dvanáct let působí jako staniční sestra na doléčovacím oddělení pro muže.

„Práce s lidmi mě naplňuje a myslím si, že jim ze sebe dávám to nejlepší,“ dodává.