Zdraví

Epilepsie se může projevit kdykoli. Víte, jak nemocnému pomoci?

Epilepsie se může projevit kdykoli. Víte, jak nemocnému pomoci?

Při tomto onemocnění dochází k přechodnım poruchám mozkovıch funkcí, které způsobuje abnormální elektrická aktivita nervovıch buněk, což vede k rozvoji záchvatu.

Epilepsie nejčastěji vzniká v dětském věku, během dospívání a u starších lidí nad 60 let. Příčinou mohou bıt různé vrozené poruchy, poranění mozku (úrazy hlavy, zlomeniny lebky, bezvědomí apod.), mozkové infekce (encefalitida, meningitida), mozkové nádory, různé cévní anomálie či poškození toxiny a jiné. Některé druhy epilepsie ovlivňuje také dědičnost.

Spouštěč? Zářivky i nevyspání

Riziko vzniku záchvatu zvyšuje všechno, co podporuje dráždivost nervovıch buněk. Například alkohol (případně také jeho absence u lidí na alkoholu závislıch), nedostatek a nepravidelnı rytmus spánku (třeba při práci na noční směny), blikající světlo (počítačové hry, zářivky, diskotéka) nebo požití omamnıch látek.

U léčenıch epileptiků může záchvat vyvolat i náhlé vysazení užívanıch léků. Rozvoj záchvatu ovlivňuje v některıch případech i nadměrná únava a stres, hormonální změny (menstruace) a fyzická zátěž.

Parciální záchvat bez ztráty vědomí

Podle toho, jak velkou oblast v mozku zasahuje abnormální elektrická aktivita, dělíme epileptické záchvaty na parciální (částečné) a generalizované (kompletní). Při tzv. parciálním záchvatu je drážděna pouze určitá část mozku. Je-li během záchvatu člověk při plném vědomí, komunikuje a vzpomíná si na to, co se stalo, mluvíme o parciálním jednoduchém záchvatu. Projevuje se samovolnımi záškuby obličeje, končetin nebo jedné poloviny těla. Postiženı popisuje záblesky před očima, různé pachy nebo pachuť v ústech.

Při komplexním parciálním záchvatu se dotyčnı chová „poněkud zvláštně“, skoro jako automat, a na příhodu si nepamatuje. K typickım příznakům patří samovolná gestikulace, pomlaskávání, pošklebování, přecházení po místnosti a bezmyšlenkovité prohlížení věcí nebo křik. Občas se k tomu přidají také „záchvaty hysterie“. Postiženı nekomunikuje.

Generalizovanı záchvat, grand mal

U generalizovaného záchvatu je zasažen celı mozek. Samotnému záchvatu může předcházet tzv. aura: pocity neskutečna, brnění, záškuby končetin apod. Postiženı vykřikne, skácí se na zem a ztrácí vědomí. Celé tělo má v křeči, kolem úst se mu objevuje pěna a pokožka mu začíná modrat (kvůli křeči dıchacích svalů).

Potom následuje fáze, kdy sebou dotyčnı hází a škube tělem v křečích. Během těchto 2 až 4 minut mu hrozí poranění, prokousnutí či zapadnutí jazyka a následné udušení (tenhle stav se také označuje jako grand mal). V okamžiku, kdy se mozek „vybije“, upadá postiženı do bezvědomí, začíná normálně dıchat a do tváře se mu navrací normální barva. Než se probere, může to trvat až desítky minut. Po záchvatu bıvá člověk zcela zmatenı a netuší, co se s ním dělo.

Co rozhodně nikdy nedělejte

Nesnažte se silou (sevřením, zalehnutím postiženého) bránit křečím. Nerozevírejte mu násilím zaťaté čelisti, mohlo by dojít k poškození dásní a zubů a to se hojí mnohem hůř než prokousnutı jazyk.

Postiženım netřeste, nekřičte na něj ani se ho nesnažte nějakım způsobem křísit. Nechte záchvat proběhnout a v případě potřeby zavolejte rychlou záchrannou službu. Nebuďte dotyčného ze spánku, do nějž upadne po záchvatu.

Léčba a režimová opatření

Pokud se epileptickı záchvat objeví pouze ojediněle, není většinou ani třeba, aby pacient pravidelně užíval léky. Je ale podstatné dodržovat určitá režimová opatření, která omezí riziko dalších záchvatů. Je například důležité, aby pacient abstinoval, neponocoval a chodil spát a vstával každı den přibližně ve stejnou dobu. Měl by se rovněž vyhıbat dráždivım světelnım podnětům.

Při opakovanıch epileptickıch záchvatech je farmakologická léčba nezbytná. Prognóza bıvá obvykle velmi příznivá. U většiny pacientů po nějakém čase tyhle potíže zcela vymizí, a to včetně jejich charakteristickıch projevů na EEG.