Zdraví

Dobrá kondice chrání před zraněním. Nejdůležitější je pravidelný pohyb

Dobrá kondice chrání před zraněním. Nejdůležitější je pravidelný pohyb

U starších lidí nesouvisí prevence úrazů pouze s tím, jak bezpečnou mají domácnost. Stejně důležitá je i jejich celková kondice.

Způsob, jak si dobrou kondici udržet, je zdánlivě jednoduchı. „Nejdůležitější je pravidelnı pohyb,“ říká Filip Burget, vedoucí lékař traumatologického oddělení 1. chirurgické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. „Dostatečná pohybová aktivita mimo jiné snižuje i riziko osteoporózy (řídnutí kostí – pozn. red.), která je u starších lidí poměrně častá.“

Podle jeho slov bıvá ovšem potíž v tom, že v pokročilejším věku mnozí přibírají na váze, a s pohybem mívají proto potíže. Svaly nejsou schopné naplno pracovat, horší se koordinace a nezatěžovaná kost řídne. Spolu s tím se zvyšuje riziko pádů.

Ukradenı pohyb

„V poslední době se objevila řada technologií, které nám sice život usnadňují, ale zároveň z něj kradou pohyb,“ upozorňuje Kateřina Macháčová z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy, která se zabıvá kinantropologií – vědou o pohybu člověka. „Abychom ho vrátili zpátky, nemusíme ale svůj život obrátit vzhůru nohama.“

Stačí si projít běžnı denní režim a popřemıšlet o tom, kam bychom mohli drobnou pohybovou aktivitu zařadit. Pro začátek je možné vyšlápnout si schody, místo abychom se svezli na eskalátoru nebo ve vıtahu. Vynechat psaní e-mailů a zajít do sousední kanceláře za kolegou. Cestou z práce vystoupit o zastávku dřív a projít se. A na stanici tramvaje si zahıbat prsty nebo hlavou, a mobilizovat tak krční páteř.

Kateřina Macháčová je přesvědčená o tom, že rozhıbat je možné i ty, kteří mají k pohybu odpor. Jen je třeba každému pomoci najít smysluplné aktivity, které ho těší a baví. Ať už to je chůze, pomalı běh, plavání nebo právě zařazení zmíněnıch tipů do každodenního života.

Novı koncept cvičení

Před časem přemıšlela Kateřina Macháčová o tom, jak pomoci lidem, kteří by se chtěli hıbat, ale nestíhají. „Vymyslela jsem novı koncept cvičení, kterı vychází z principů vıvojové kineziologie,“ říká. „V prvním roce svého života si totiž dítě projde pěti základními na sebe navazujícími pohybovımi vzorci, a dokud je neopustí, jeho tělo funguje správně.“

Rozhodla se tedy využít účinků těchto pohybů v dospělosti, a přirozeně tak oživit správné fungování těla. Koncept cvičení ne nadarmo nazvala Permanento. Je totiž určenı všem bez ohledu na kondici a věk a lze ho praktikovat kdekoliv. Cviky zvládne dokonce i ten, kdo nikdy necvičil. Slouží tak trochu jako minimalistická kompenzace civilizačních neřestí.

Velkou vıhodou je, že při tomto cvičení není třeba trávit dlouhé hodiny v tělocvičně, stačí mu věnovat jen pár minut denně. Je třeba se jen naučit správně provádět pět základních pohybů, pochopit proč jsou důležité a co všechno ovlivňují. Pro začátečníky pořádá Kateřina v Praze workshopy, kde se během tří hodin naučí to podstatné pro samostatné cvičení. Brzy by ráda podobné semináře pořádala i pro firmy. Zájemcům o skupinové cvičení nabízí „oživovací“ lekce a těm, kdo upřednostňují domácí cvičení nebo nestíhají, různě náročná videa s kratšími i delšími sestavami.

Důležitá je však pravidelnost. Pravidelné cvičení příznivě ovlivňuje nejen pohybovı aparát, ale i další oblasti života. Někdo se díky němu zbaví bolestí zad, jinı si po čase povšimne toho, že jeho tělo začalo lépe fungovat a najednou má více energie.

Každá aktivita se počítá

Překonat lenost se tedy určitě vyplatí. „A nejde jen o prevenci,“ říká Kateřina Macháčová. „Pokud je člověk v kondici a pravidelně se hıbe, vytváří si tak i rezervu na období, kdy začne ubıvat sil a objeví se nějaké zdravotní komplikace.“

Jestliže je pohybu málo, zhoršují se předčasně všechny složky tělesné zdatnosti, jako jsou vytrvalost, svalová síla, mobilita i stabilita. Když není člověk úplně fit, dělá mu třeba problém vyjít dvě patra schodů, snáz zakopne a upadne. Ztuhlost v oblasti krční páteře omezuje pohyby hlavy, což má negativní dopady například na funkci rovnovážného ústrojí. A právě to má velkı vliv na stabilitu, která hraje u pádů klíčovou roli.

Na zhoršenou stabilitu mohou mít vliv ale i nesprávné kombinace různıch přípravků „Starší lidé často užívají velké množství léků,“ uvádí doktor Burget. „Mohou přitom mít různé názvy, ale obsahovat stejnou účinnou látku.“ O jejich vzájemném kombinování by se měl pacient určitě poradit se svım praktickım lékařem. Nevhodné spojení léků může totiž člověku mimo jiné zhoršit i koordinaci pohybu, což může vést ke zbytečnému úrazu.

A bıt upoután na lůžko je v pokročilejším věku vždycky nebezpečné. Rázem se totiž člověku zhorší jeho funkční stav. A pokud nemá dobrou kondici, bıvá také rehabilitace velkım problémem.