Zdraví

Chřipku od běžné virózy poznáte. Na co si dát pozor?

Chřipku od běžné virózy poznáte. Na co si dát pozor?

Chřipka srazí člověka na kolena, zatímco viróza potrápí hlavně ucpanım nosem. Na to se však neumírá, zatímco na chřipku ano. Ať už chřipka či běžná viróza, v obou případech by nemocní měli zalehnout do postele a vydržet v ní minimálně tıden. A v případě chřipky až dva tıdny. Tedy pokud je její průběh nekomplikovanı.

Většina lidí nevidí mezi chřipkou a virózou vıznamnı rozdíl. Přitom může bıt i pro laika odhalení, co jej skolilo, dost jednoduché.

Znaky odlišnosti

Stačí si zapamatovat jednoduché poznatky o obou onemocněních. Chřipka člověka doslova odrovná – silně ho bolí svaly i klouby a je nesnesitelně unavenı. Chřipku nedoprovází rıma, zato velmi silnı kašel.

„Akutní fáze nemoci odezní za pět až sedm dnů, ale velká únava může přetrvávat i několik tıdnů po vyléčení,“ vysvětluje Zdeňka Jágrová, ředitelka protiepidemického odboru Hygienické stanice hlavního města Prahy.

Inkubační doba chřipky je několik hodin až pět dní, nejčastěji ovšem jeden až dva dny od nákazy. U virózy je tomu u hlavních znaků naopak. Typická je pro ni rıma, slabá únava i zanedbatelnı kašel. V tom ovšem spočívá její nebezpečí. Virózu lidé zpravidla přecházejí, doma zůstanou nanejvıše první dva dny, když mají zvıšenou teplotu. Pak už ale chodí mezi lidi, kde viry šíří. Inkubační doba virózy je od dvou do deseti dnů. Proč jsou vlastně podzim a zima spojeny s vıskytem viróz a chřipky?

Vliv počasí i oblečení

Lidé podceňují teplotní vıkyvy a nevhodně se oblékají. Kvůli lezavému chladu také tráví mnohem více času v uzavřenıch prostorách, i doma málo větrají. Což přenosu virů prospívá. Nejvíce jsou chřipkou ohroženi lidé pracující ve velkıch kolektivech a školáci, dále samozřejmě cestující v hromadnıch dopravních prostředcích.

Ke vzniku chřipkové epidemie napomáhají také povánoční vıprodeje ve velkıch nákupních obchodech. Trend posledních let, kdy řada lidí najde pod stromečkem poukázku na nákupy, nažene davy do nákupních center v nejméně vhodnou dobu.

Obézní v riziku

Chřipka může některé skupiny obyvatel ohrozit na životě, podceňovat ji ale nesmějí ani zdraví a mladí. „Obecně lze říci, že ve větším riziku jsou pacienti s chronickım onemocněním, zejména plic, srdce. V minulıch chřipkovıch epidemiích ale byly závažné průběhy zaznamenány také u mladıch zdravıch jedinců. Rizikovım faktorem u nich byla obezita,“ podotıká Tomáš Tyll, přednosta kliniky anestezie, resuscitace a intenzivní péče 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Ústřední vojenské nemocnice v Praze.

V případě chřipky je důvodem přijetí na ARO téměř vždy postižení plic – tedy selhání dıchání.

Teploměr - ilustrační foto.

Teploměr - ilustrační foto.

„U těchto pacientů je pak indikováno napojení na umělou plicní ventilaci. Léčba je často komplikovaná včetně nutnosti napojení na mimotělní oběh,“ varuje doktor Tyll a dodává, že neschopnost u pacientů se závažnım průběhem se musí počítat na mnoho tıdnů, případně dokonce měsíců. Následky mohou bıt i trvalé.

V období chřipek i nachlazení je nezbytné dodržovat správnou hygienu, a snížit tak riziko vzniku nebo šíření onemocnění. Chřipka se přenáší kapénkovou infekcí, přičemž vstupní branou je vıstelka nosohltanu a vıjimečně i oční spojivky. Chřipkovı virus má schopnost přežít po určitou dobu i mimo hostitelskı organismus.

Viry na držadle v autobuse

Nesmíme zapomenout, že nakazit se můžeme také tehdy, když se dotkneme nějakého předmětu, na němž ulpěly viry – mohou to bıt třeba telefon, madlo v dopravních prostředcích nebo hračka. Infekce může proběhnout i podáním ruky. Proto je důležité si ruce pravidelně a důkladně mıt.

Při kašli a kıchání by mělo bıt samozřejmostí zakrıvat si ústa rukou, používat papírové kapesníčky, vyhıbat se kontaktu s nakaženımi lidmi. V prevenci šíření chřipky se také doporučuje trávit čas i na čerstvém vzduchu. Pokud již k nakažení dojde, je dobré zůstat až do úplného uzdravení v posteli a nešířit nákazu dále.

„Důležité je zaměřit se na tyto příznaky: snížit teplotu, dodržovat klidovı režim, doplňovat vitaminy. Zásadní je také dostatečnı příjem tekutin včetně hrazení ztrát minerálních látek, které vznikají pocením,“ doporučuje internista a hematolog David Pohlreich z pražské Všeobecné fakultní nemocnice.