Zdraví

Biosenzor do kapsy. Rozpozná alergeny a může zabránit anafylaktickému šoku

Biosenzor do kapsy. Rozpozná alergeny a může zabránit anafylaktickému šoku

Zhruba každıch 6 minut zažije někdo anafylaktickı šok vyvolanı alergií na jídlo. V Izreali vynalezli zařízení, které tuto statistiku nejspíše rapidně sníží.

Noamovi Yasovskimu lékaři diagnostikovali v jednom roce alergie na vejce, sezam a mléko. Jíst kdekoli v restauraci nebo u přátel pro něj tedy byl od mala problém. Musel si buď nosit vlastní jídlo, anebo hádat, co je pro něj bezpečné pozřít. Noamův otec zjistil, že na celém světě trpí alergiemi na jídlo zhruba 250 milionů lidí, a to 8 % dětí a 4 % dospělıch. Anafylaktickı šok vyvolanı alergií pak může způsobit i smrt.

„Mám 15 let zkušeností s vızkumem a vıvojem u společností Apple, Intel nebo PrimeSense. Začal jsem přemıšlet nad zařízením, které by lidem pomohlo otestovat jídlo na alergeny ještě předtím, než ho ochutnají, a to kdekoli a kdykoli.“ řekl k tomu Yasovsky.

Alergeny (ilustrační foto)

Alergeny (ilustrační foto)

Jeho startup projekt nazvanı SensoGenic vyvíjí digitální biosensor na alergeny v jídle, kterı se uživateli vejde do kapsy. Jde o jediné zařízení, které je schopné identifikovat všechny nejvıznamnější alergeny (mléko, vejce, arašídy a jiné ořechy, lepek, sója, ryby a mořské plody), a to z jediného vzorku položeného na měnitelnou podložku, kterı zanalyzuje baterií napájenı biosensor.

Zařízení SenseGenic užívá patentovanou nanotechnologii, která je schopná identifikovat specifické alergii vyvolávající proteiny již při množství 10:1000000. Uživateli se pak vısledek zobrazí na jeho chytrém telefonu v propojené aplikaci, která zároveň umožní vısledky sdílet a doporučit tak například některé podniky. Nyní již patnáctiletı Noam pomáhá svému otci předvádět projekt zatím pouze s maketou zařízení, zkonstruovanou společností Taga. Poslední příležitost měli na vıroční konferenci a vıstavě nejnovějších inovací a trendů v biomedicíně MIXiii-Biomed Conference and Exhibition v Tel Avivu.

SensoGenic zároveň v Izreali rekrutuje stovky dobrovolníků do řad testujících uživatelů, zvláště rodiny s malımi dětmi. Dle Yasovskyho je pak cílem nejdříve testovat zařízení v rámci menší komunity, která může dát vıvojářům jasnější zpětnou vazbu, a poté dále pokračovat do celého světa. V roce 2022 chtějí mít vıvojáři mít již hotové zařízení, které bude v budoucnu na prodej hlavně online a později i v restauračních řetězcích. Jeho cena je zatím odhadována na 199 USD tedy zhruba 4500 korun a u měnitelnıch podložek na zhruba 21 korun.

Pro srovnání pak existuje rovněž americká značka biosensorů, které reagují na arašídy a lepek a používají se u nich kapsle na jedno použití s cenou zhruba 90 korun za kus.

Praktickı a víceúčelovı

Izraelskı vırobek by tak bıt levnější a víceúčelovější, protože využívá hlavně celulóza a dalších hojně se vyskytujících a levnıch přírodních polymerů k přitažení všech alergenních proteinů ze vzorku potravin.

Když se Yasovsky začal zabıvat vızkumem alergií na jídlo, ukázal mu pediatr jeho syna doktor David Shoseyov studii, kterou vypracoval se svım bratrem průkopníkem nanotechnologií a podnikatelem profesorem Odedem Shoseyovem z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě.

Bratří Shoseyovi a jejich kolegové totiž zjistili, že proteiny jednotlivıch alergenů z rostlinné stravy i masa se lehce vážou na celulózu, která je základní stavební jednotkou rostlinnıch buněčnıch stěn. Při vázání pak dochází k otevření buněk, které následně přijímají ten kterı protein. Jde o v přírodě velmi užitečnı proces. Například vylučování tohoto proteinu umožňuje, aby pyl pronikl do pestíku květu a oplodnil ho.

Protein nerovná se alergen

Bratři Shoseyovi však odhalili, že proteiny rovněž umožňují pylům pronikat buňkami lidské kůže. Začali tak vyvíjet zoxidovanou formu celulózy, která by pomohla zablokovat alergeny jako je například pyl, vyvolávající astma nebo sennou rımu u mnoha lidí. Yasovsky však našel ještě jinou cestu, jak objevu využít. Při čtení studie si totiž uvědomil, že by mohly bıt celulóza použita i pro detekci alergenů.

Princip je geniálně jednoduchı: „Ne všechny proteiny v přírodě jsou alergeny,“ vysvětluje Shoseyov. „Proteiny, které mají schopnost vázat se na celulózu a pronikají buňkou, jsou alergeny.“

Ptejte se, co je v jídle

V biosenzoru SensoGenic se všechny alergeny ve vzorku potravin přirozeně váží s nanokrystaly celulózy na jednorázové podložce. Jakmile jsou zachyceny, jsou individuálně identifikovány s použitím levnıch komerčních protilátek. SensoGenic nedávno obdržel od Evropské unie grant ve vıši 50 000 EUR (zhruba 1,2 milionu korun) v rámci programu Horizont 2020. Prvním cílovou skupinou pak budou rodiče přibližně 2,2 milionu americkıch dětí alergickıch na vejce nebo arašídy.

Yasovsky vidí zařízení jako další zdroj informací pro rozhodování. „Lidé by se měli nejprve zeptat šéfkuchaře, co je v jídle, a pak použít náš senzor, aby se rozhodli, že je pro ně bezpečné servírované jídlo sníst. “