Zdraví

Barvoslepost vnímá každý jinak. Jeden nevidí maliny, jiný švédskou vlajku

Barvoslepost vnímá každý jinak. Jeden nevidí maliny, jiný švédskou vlajku

Na světě trpí barvoslepostí skoro 300 milionů lidí, u nás tvoří jejich počet zhruba deset procent obyvatelstva. Nejčastější otázkou, kterou dostávají, je: A co ty vlastně vidíš? Jenže ono je složitější to vysvětlit. Barvoslepostí je totiž několik druhů.

„Nejčastěji trápí lidi porucha vnímání červené a zelené barvy. Druhá, o něco méně častá, je porucha vnímání žluté a modré barvy. U třetího typu člověk není schopen rozlišovat jednotlivé barvy vůbec, tato porucha je velmi vzácná,“ popsal Pavel Stodůlka, přednosta sítě očních klinik Gemini.

Z toho pak podle něj vychází i vnímání okolní různorodosti. „Pokud se jedná o úplnou barvoslepost, lze vidění připodobnit k pohledu na vybledlou fotografii,“ vysvětluje odborník.

Lidem, kteří nerozeznávají červenou a zelenou, nemohou zase třeba sbírat maliny nebo jahody. Prostě je nenajdou.

„V případě poruchy rozlišování mezi modrou a žlutou se může vlajka Švédska jevit poněkud fádní,“ dodává Pavel Stodůlka. Každı tuto nemoc prožívá jinak.

Vada se nedá léčit

Barvoslepí lidé vnímají toto onemocnění od dětství. Malí pacienti nezvládají vıtvarnou vıchovu, v zeměpise mohou mít problémy nad mapami nebo špatně rozeznávají již zmíněné vlajky. V dospělosti nedokážou rozlišit základní signální barvy, jako jsou světla na semaforech. Není tak možné vlastnit řidičské oprávnění. A to už je vıraznı hendikep.

Jak se člověku něco takového stane? Většinou se s tím už narodí. Ale ne vždy je tomu tak. Příčinou barvosleposti bıvá i některé onemocnění očí. Třeba šedı zákal nebo porucha zrakového nervu. Problémem tohoto stavu je, že se nedá léčit. Není to však úplně ztracené. Existují speciální brıle, kouzla však neumí.

„Na trhu se skutečně prodávají brıle určené speciálně pro barvoslepé. Ani ty nejsou nijak zázračné. Jejich technologie totiž umí jen něco. Ony rozdíly mezi některımi barvami, například mezi červenou a zelenou, zvırazní a mohou tedy zrakovou vadu korigovat. Současně se rozdíly mezi jinımi barvami, například mezi modrou a žlutou, sníží. Je to tedy něco za něco,“ objasňuje Pavel Stodůlka.

Otestovat zrak na barvy lze i z domu

Otestovat, zda je člověk barvoslepı, je možné i z domova. Nejčastěji se k odhalení barvosleposti používá zkouška pomocí Ishiharovıch obrázků.

„Test obsahuje několik obrazců a úkolem testovaného je přečíst číslo či písmeno složené z barevnıch teček obklopenıch tečkami jiné barvy,“ popisuje přednosta Pavel Stodůlka.

Podobné testy najdete na internetu. Vytiskněte si je raději na papír. Monitor počítače může barvy zkreslovat.

K odhalení barvosleposti se používá zkouška pomocí Ishiharovıch obrázků.